Peříčko

Na tento pořad mám největší vzpomínky z dob, kdy jsem chodil na víkendovou brigádu u nás v hospodě. Sobotu co sobotu se scházeli povětšinou jedni a ti samí a zhruba pět z nich (no, dalo by se říct, že jsou to mí kamarádi :-)) by vydrželo dřepět v putyce třeba do nedělního odpoledne. Hospodský odjel po desáté a já jsem s nimi byl do zavíračky obvykle sám. Už mě nudilo poslouchat furt ty samé řeči kdo s kým šukal, nebo jak se kdo kde vožral a jednou jsem se zvedl se slovy: "Končíme, jdu domů na "Peříčko"" (pro rejpaly - u nás v hospodě televize není). Po počátečním zklamaném zahučení jeden z nich prohlásil: "Tak my půjdem s tebou". No, abych pravdu řekl, se strachem. Ale naštěstí u nás nic nevyvedli a naši spali. Příští týden se situace opakovala a kamarád na to: "Tak dneska půjdem na "Peříčko" k nám". O té doby jsme se po týdny střídali (párkrát nás taky vyhodili, ale to tu nebudu řešit), po každém díle si říkali: "To byla ale blbost", ale stejně jsme se příště koukali zas. Tudíž jsou dvě možnosti - buď jsme byli opravdu hodně vožralí, nebo to nebylo zas tak zlé. (03.01.2009)

Osvětový pořad, záleželo na moderátorovi, jak to bude zajímavé. Ke konci hezké holky ale pro mě s odpudivými těly, neb především prázdné makovice, které nepřitáhly jen mou pozornost, takže pořad zanikl, neb už ani lidi ve věku, kdy by je měli přitíhnout, tak to nedokázaly! Nemáš sledovanost, tak zmizíš! (20.06.2010)

Co já jsem se nakoukal resp. snažil nakoukat na tento pořad , když jsem byl hodně mladý:). Pamatuji si, že když jsem si občas četl televizní program a viděl jsem tam právě Peříčko, tak jsme přemlouval rodiče, aby mě na to nechali koukat. Bohužel nenechali a s odstupem času se jím ani nedivím, tento lehce erotický a lechtivý pořad stojí celkem za prd, ale moje zvědavost byla v mládí hold silnější. (13.11.2011)

Málokoho nesnáším tak jako parazita Saudkovou, štětku Belohorcovou či primitiva Rosenberga, takže jsem se na to nikdy moc nedíval. A když, tak v mém pubertálním mládí, kdy jsem doufal ve špetku erotismu (toho se mi stejně dostalo). Z vyprávění vím, že se na takový pořady koukali vytrvalí onanisti a ubožáci všeho druhu a to až do hluboké dospělosti. (02.10.2014)

Je posledním z mála věcí z tohoto žánru, které jsem kdy měla možnost shlédnout v kouzelné krabičce, která se zove televize. Pamatuji si pouze díly se Zuzanou Belohorcovou, na které jsem vždy koukala hlavně z důvodu zvukomalebnosti slovenštiny a vstřebání tohoto jazyka do ucha, jako dítko, narozené pár let před revolucí, jsem neoplývala velkou znalostí tohoto jazyka. Na svoji obhajobu udávám, že při prostopášnějších ,, erotikou“ nabitých scénách, jsem cudně klopila zrak a nastražovala uši, při volume staženém na minimum s prstem neustále připraveným na tlačítku vypnout a s dokonalou výmluvou, že jsem si jen nutně v noci odskočila do obýváku pro něco, životně důležitého, co nemohlo ani v nejmenším počkat do rána. Koukání se na tajňačku na Peříčko a poslouchání sexíčku live a následného rozebírání obou zmíněných ve škole, s tím, jak ti dospěláci můžou takové prasárny dělat, když pro celou naši třídu bylo v té době krajně nechutné i líbání, patří do úsměvných to vzpomínek. Kde ty časy jsou. (24.04.2012)