Březen
März
March
Réžia:
Klaus HändlScenár:
Klaus HändlKamera:
Gerald KerkletzHrajú:
Julia Gschnitzer, Alfred Kleinheinz, Isolde Ferlesch, Josef Kuderna, Benno Eberhard, Florian Eisner, Siggi Haider, Thomas Hiessl, Ilse Kuen, Michele Raso (viac)Obsahy(1)
Tři studenti odehrají zápas v házené, odjedou společně autem do lesa, vykouří cigaretu a… dobrovolně odejdou z tohoto světa. O tři měsíce později rezonuje jejich rodnou obcí v Tyrolsku otázka: Jak se někdo může smířit se smrtí, když nezná její motiv? Březen vypráví jednoduchými, prostými prostředky, ale o to působivěji a tísnivěji, o měsících po tragické události. Ve striktní a nekompromisní inscenaci je dění redukováno na momentky ze všedního života pozůstalých. Film vychází ze skutečné události v Jižním Tyrolsku, a přestože by se mohl odehrát kdekoliv, bylo Tyrolsko vybráno záměrně. Epická skutečnost a její nekonečná každodennost je potlačována jazykovým minimalismem tyrolského nářečí. Za svůj první hraný film byl dramatik Klaus Händl v Locarnu 2008 oceněn Stříbrným leopardem, v Sarajevu obdržel zvláštní cenu poroty. Získal rovněž cenu na MFF v Bolzanu a Bernskou filmovou cenu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (2)
Během sledování filmu jsem si říkala, že to není nic moc, příliš všední a bezvýznamné; čekala jsem přece jenom trochu víc patologických projevů, emocí, delší záběry jdoucí na kost postav i divácké percepce, nějakou vrstevnatost, zkrátka něco složitějšího a výraznějšího. Ke konci a po shlédnutí už to bylo lepší, našla jsem si tam své smysly a interpretace a říkala si dobrá, ať nežeru dejme tomu 70%. Ale v následující diskusi režisér všechny mé interpretace vyvrátil, že to myslel úplně jinak a že tamto mělo vyznít takhle a tohle zase onak a celkově jsem z něj získala dojem, že vlastně ani sám nevěděl, co tím filmem chce říct a proto vlastně neřekl nic. (25% navíc za mé báječné intepretace autorovi navzdory ;-) ()
Rakouský režisér Klaus Händl chtěl experimentovat a rozvést myšlenku, jak asi vnímají tragickou událost (hromadná sebevražda několika chlapců) jejich pozůstalí a to tak, že se ji rozhodl zkoumat pomocí sledování jejich každodenních situací. Ovšem nenatočil nic moc převratného a už vůbec ne poutavého (zkrátka nudí). Ale nějaká zajímavá situace se sem tam najít dá ... O mnoho zajímavější byl jeho krátký film Schautag, který následoval ... ()