Agnus dei

Nevím, komu patří větší odsouzení. Zda sovětským (nikoli ruským, nejhorší zvěrstva páchali vojáci z asijských republik) vojákům nebo matce představené alias symbolu církve. Nebo tehdejší společnosti, která také vyžadovala od řádových sester a mnichů celibát. Protože celibát představuje absolutní odevzdání, tedy podlehnutí církevní i světské moci. Myslím si, že konec byl velmi idealizovaný a dlouho tato idylka netrvala, bohužel. Jinak jde o dobrý film, citlivě zrežírovaný i zahraný. Ponurost, bezútěšnost klášterního prostředí ještě zpestřené tragickou událostí, která se zde před několika měsíci stala. Slepá víra na jedné straně a pochybnosti na straně řádových sester. Chce tohle všechno opravdu Bůh? (10.04.2017)

"Les Innocentes" je podľa mňa ďalším tohtoročným skvelým počinom od Lou de Laâge, po tom čo predviedla vo filme Respire. A je to rozhodne film, ktorý ma opäť nesklamal. Dočkal som sa solídneho, silného a dobre napísaného filmu, ktorý pôsobí veľmi európsky. Točíme proste iné filmy, než naši americkí susedia. Je v nich menej klišé a dôraz sa kladie na úplne iné veci. A musím povedať, že som si sledovanie veľmi užil. Atmosféra je dobrá, celá tá situácia, v ktorej sa tieto sestry ocitli je výborná a každá emócia pôsobí uveriteľne. Problémy mám ale trošku s doktorom, ktorého rola je tu veľmi malá a jeho romanca so sestričkou Matildou moc zaujímavá nie je a ani ako postava nie je veľmi zaujímavý. Jediné ozaj zaujímavé postavy sú Mathilde a Maria. Ostatní sú podľa mňa okey a majú svoje dobré momentky, no nebol som ich osudmi až tak veľmi zasiahnutý. Plus miestami mi sestry splývali medzi sebou a všimol som si, že si ich začínam pliesť. Trošku som mal pocit, že film možno mohol trošku lepšie spraviť tempo, ale koniec koncov, je to európsky film a najviac sa tu tlačí na to vyrobiť atmosféru. A tá je skutočne vynikajúca. Som rád, že som film videl a môžem ho doporučiť všetkým, ktorí majú radi povojnové filmy. Určite sklamaní nebudete. Hodnotenie: B+ (25.11.2016)

Píše se rok 1945, válka skončila a násilí je na ústupu, na polském venkově už dávno není slyšet dunění děl, jenže válečné šrámy jsou dosud živé. Francouzská mise, která provozuje polní nemocnici, má stále co na práci a v nedalekém klášteře sklízí jeho osazenstvo neblahé následky loňského léta, kdy touto oblastí prošla fronta. Vojáci dvou armád v poloze vleže vyděšeným řeholnicím následně vysvětlili, že přenosem genů na své potomky lze zajistit nesmrtelnost lidského života a že je to vlastně mnohem jednodušší a rychlejší než se starat o spásu a nesmrtelnost své duše. Těhotenství a porod bohužel nejsou v ženském klášteře jevy žádoucí a představená kláštera se právem obává v konzervativním prostředí katolické společnosti ztráty tváře a zostuzení. Najednou je v situaci, kdy čelí naprostému rozvratu instituce, kterou budovala a hájila, jakož i rozvratu hodnot, které prosazovala a zastávala. Na druhé straně zdi je mladičká francouzská ošetřovatelka nečekaně postavena před dosud největší profesní a morální úkol své krátké kariéry. Agnus dei je palčivé drama o svědomí, zodpovědnosti a střetu náboženských tradic s nástrahami, které přináší život. Drama výborně obsazené i zahrané, které si zaslouží diváckou pozornost. O nadějné Lou de Laage doufám ještě uslyšíme, při troše štěstí může jít o novou stálici francouzského filmu a tahle půvabná dívka může zaujmout pozici, kterou dnes má Léa Seydoux. Celkový dojem: 90 %. (08.01.2017)

Spoilery! Velmi pozitivně oceňuji myšlenku filmu a taky to, co byla mladá stážistka ochotná riskovat pro pomoc několika sestrám, neboť se zde prý vychází ze skutečné události. Nezbavím se ovšem přesvědčení, že se to dalo naservírovat divákům mnohem příjemnějším způsobem. Velmi záhy se prokeclo, že benediktínky nechodil v noci navštěvovat na lože Duch Svatý, nýbrž nadržení ruští vojáci. A mnohdy jim dokonce zanechali v těle nějakou tu památku na večerní jednostranné radovánky. Dost dobře nechápu, jak pro někoho může být sexuální zážitek uspokojující, když se odehrává bez výrazného zapojení toho druhého, ba dokonce proti jeho vůli. Proti gustu ovšem žádný dišputát. Klášter se velmi rychle proměnil v porodnici a divák celou stopáž sledoval, kterak rodí jeptišky, což mě asi po druhém porodu jaksi přestalo bavit. Čekal jsem něco trošku jiného. Očekával jsem přehlídku hrůzností, hnusu a nekonečného prznění nebohých jeptišek. To vše se odehrálo dávno před dějem tohoto snímku. Divák byl vhozen do děje až posléze, aby sledoval pouze následky, což nebylo ani zdaleka tak zajímavé, intenzivní a poutavé, jak to býti mohlo. Značné zklamání. (25.04.2017)

Čekal jsem příběh o velkém morálním dilematu, kdy se budou zvažovat všechny možné aspekty. Je škoda, že to zvažování nebylo, neboť téma je pro to dobře zvolené. Zůstalo poměrně u schematického filmu, kdy jedinou trochu zápletkou je konání matky představené. Navíc se film docela táhne, nejspíš by mu prospěla kratší stopáž a nic by se tím nezkazilo. (07.05.2018)