Verejný nepriateľ č. 1

// Tvrdé, nekompromisní, zkratkovité a přesto plné emocí a napětí. Tahle francouzská odysea jednoho neobyčejného muže má v sobě vše, co by si člověk mohl přát a ještě to neidentifikovatelné "cosi", které film posouvá nad hranice nadprůměrnosti a cpe ho do říše "oh my fucking god, that was good!". První část přináší hrubší seznámení se s hl. hrdinou, nabízí pohled do jeho minulosti ale i budoucnosti, přestože se odehrává v jeho přítomnosti - mindfucked already? Není se čeho bát, tento snímek není o cestování v čase. Spíše o cestování v duši a mysli, podáno s noblesou a zároveň upřímností. Jednoznačně jeden z nejsilnějších kousků v žánru. (12.01.2013)

Veřejný nepřítel č. 1 trpí jednou zásadní vadou, a tou je stopáž. Paradoxně nikoliv přetažená stopáž, protože problém spočívá v přílišné zkratkovitosti a snaze vměstnat co nejvíc životních zvratů na co nejmenší plochu, takže unikají některé zásadní souvislosti a vedlejší postavy se často redukují na pouhé figurky. Pokud můžu srovnat s nedávno zhlédnutou Zjizvenou tváří, která měla šílených 170 minut, tak tady je problém přesně opačný - ten snímek měl být nejméně o půl hodiny delší. A přitom právě ve srovnání s klasikou Briana de Palmy je Veřejný nepřítel velmi moderně pojatý film, dynamický a při vší své akčnosti uvěřitelný a plně realistický. Velmi slušné čtyři hvězdičky. Je to pro mě o to větší překvapení, že na režisérském postu stál nepříliš zkušený J. F. Richet, jehož neslaný nemastný remake Okrsku 13 mě vůbec neoslovil. Z hereckého hlediska tenhle ambiciózní projekt nasadil první ligu mezi současnými francouzskými hereckými hvězdami a ty odvádějí standardně dobré výkony. Velmi dobrá kamera i střih. Celkový dojem: 85 %. (25.11.2009)

Po hodně dlouhé době jsem odešel z kina v půlce filmu. Proč teda tady píši komentář a troufám si hodnotit? Protože film se hodnotí už od první minuty a dobrý film si vás podmaní taky už od začátku. Sledovat 45 minut sled nesourodých střípků ze života, pro Čechy neznámého, francouzské lupiče a vrahouna bylo ale utrpení. Nejen že na sebe nenavazovali a mnohdy skákali úryvky z jeho života i o několik let, ale hlavně jsem vůbec nepochopil proč a jak se rozhodl pro tu dráhu na kterou se vydal. Prostě tam nebylo nic o jeho motivacích. A to je na ŽIVOTOPISNÝ FILM zatraceně málo. Pardon, ale množství násilí, brutality a lží nedělá dobrý film, maximalně šokující. A to je to jediné co jsem si mohl na plátně u tohoto nepřítele "vychutnávat". Navíc točit film s vědomím, že nikdo v něm nemá vzbuzovat sympatie je dost špatný nápad. Tohle si může dovolit leda tak Anderson ve svém Až na krev, ale ne francoužští řezníci. (13.12.2008)

Po řemeslné stránce naprosto výborné, akce parádní (hlavně útěk a následný útok na věznici neměl chybu) a některé scény správně silné. Jenže to má také klasický neduh životopisných filmů, kdy se někdy přesunete až hodně vpřed a člověku chvilku trvá, než mu docvakne kdo je zase tahle nová postava a kam se sakra poděli ty lidé co tam byli předtím. Mesrinovi jsem se taky moc pod kůži nedostal a pořád jsem nechápal jeho vyjímečnost a oblibu u médií. Vincent Cassel je ale naprosto bezchybný. 70% (23.08.2010)

Francouzi zkrátka umí točit kvalitní filmy. A tak se může stát, že se s nimi v koprodukci svezou i takoví filmoví školáčci, jakými jsou kanaďané. Příběh je natolik fascinující, že kdyby nebyl zpracován podle skutečných událostí, jen těžko bych mu uvěřil. Skvělé vykreslení horkokrevných jižanských nátur, nádherné ženy, realistické násilné scény a k tomu všemu šedá eminence v podobě Gérarda Depardieu. Tvůrcům se také podařilo vložit do děje spoustu syrového humoru, dodávajícího příběhu ten správný šmrnc. Velmi kladně hodnotím kontrastní střídání scén a citlivou práci s kamerou. I přes značně dlouho metráž skončil film přesně v tom místě, kde skončit měl. Ani o minutu dříve, ani o minutu déle. (08.01.2009)