Říkal, říkal, říkal... hezká, moc pěkný

V kameře střižená sebezpytná trilogie, kterou tvoří kromě Filmu Petra ještě následující Říkal, říkal, říkal... hezká, moc pěkný (to je těsně nad tím srdcem) a Mého snu čert, odkazuje do Markova nejvlastnějšího útočiště hranického prostoru, jenž umělecká společnost UNARFILM svou aktivitou kreativně oživuje. Toto seskupení mladých produktivních lidí sdružených kolem Petra Marka a Jiřího Nebeského již více než jedno desetiletí vysílá do světa signály ve formě hudební, literární, dramatické a samozřejmě i filmové. Lokální omezenost jejich působení byla jednou provždy prolomena celoplošným distribučním počinem v podobě filmu Láska shora. Markova pravidla filmové řeči provokují k rozmanitým experimentům, k přepínání, popřípadě škrcení jednotlivých segmentů filmu až k mezi únosnosti, kde vydávají neopakovatelnou kvalitu. Jako deklaraci Markovy tvůrčí metody je možno vnímat úvodní předtitulkový dialog protagonisty - režiséra s přítelem - objektivem. Psychoanalytická deskripce jednání nejmenované osoby (možná Petra Marka samotného) je retušována mírnými střihačskými posuny v obrazu a zvuku. Prvoplánově naznačené dostředivé směřování je v druhém sledu vyvraceno formálními experimenty a autorskou sebeironií. Petr Pláteník (oficiálny text distribútora)