Ondine

Půl dne jsem zkoušel rybařit ve sprchovém koutě a nic. A následné hodinové potápění v toaletní míse...no co vám mám povídat, to co jsem našel, mořská víla nebyla. Takže mi zbylo, akorát to, co jsem našel v té míse. Asi příště zkusím štěstí v širém světě ( třeba bazén v Podolí ). Na Žižkově to je pasé, tam už všechny lepé, vodní děvy odlovil Enšpígl. (22.11.2012)

Díky opravdu nádhernému irskému prostředí, výbornému hereckému výkonu Colina Farrela, pro její roli přesně sednoucí kráse Alicji Bachleda (ty nohy, ty nohy!!!!), úchvatnému výkonu Alison Barry, výborné hudbě, silné atmosféře a příjemnému kouzelnému pocitu, který příběh jednoho rybáře dokáže vyvolat, se dá filmu mnohé prominout - poměrně plochý a dost předvídatelný příběh, který záměrně úporně útočí na city. Samotný závěr, respektive rozuzlení, však veškeré kouzlo a magičnost filmu doslova zabilo a mě osobně dost nasralo. Možná proto, že jsem uvěřil a doufal. Jenže pak jsem v plné rychlosti narazil držkou na zeď. A dost to bolelo. Ještě pořád to bolí. (05.05.2011)

Jestli někdo říká, že Scorcese vodí diváka za nos, to se ještě nesetkal s nejnovějším počinem Neila Jordana. Ondine je totiž v obou svých sférách falešná - jak ve fantastické, tak i v realistické. Když dojde k banálním a jednoznačným rozuzlením klíčových zvratů, nejednoho z nás naštve, jak povrchním způsobem Jordan předtím nakládal se svými pohádkovými trademarky, aby je následně na konci popřel a ukázal, že to celé bylo jen audiovizuální habaďůra, kterou jsme spolkli i s navijákem. Po skončení v mysli maximálně uzraje pocit promarněného potenciálu a krásná hudba Sigúr Ros, která vytváří něco jako atmosféru. Ale to si můžu raději poslechnout album, a ne kvůli tomu nasazovat krk v kině. Výbornému obsazení navzdory. (19.10.2010)

Bohužel Ondine neni nic extra. SPOILER: Celou dobu máme pochybovat a věřit tomu, že Ondine třeba opravdu je selkie. Všechno tomu na jednu stranu nasvědčuje, na druhou nikde neni žádnej jasnej důkaz. A právě rozuzlení, na kterym tenhle film stojí, mi hodně zklamalo a odsunulo Ondine do vod průměrných dramat. (03.04.2011)

Film dvou odlišných rovin. Zatímco první je příjemně mysteriózní, tklivá a romantická oťukávačka dvou atypických filmových postav ve vzájemné interakci, druhá rozdává karty na stůl až příliš rychle a obyčejně. Některé postavy velmi zajímavé (hlavně ty dvě hlavní), některé vyloženě otravné a čistě do počtu - takové ty typicky buřičské charaktery drsného maloměsta, které sem tam něco někdě plácnou a pak čistě náhodou hrajou klíčovou roli v jedné scéně, jež se stane jakoby náhodou. Scenérie nezkrotného Irska a Alicji Bachledu si ale budete pamatovat i při závěrečných titulkách. (19.12.2017)