Škola života

Začátek sliboval slušnou podívanou, ale jak čas běžel tak šel celý příběh pěkně do kytek. Zakončení film naprosto pohřbívá, kromě nezdařené snahy o moralizování je také dosti suché, nevýrazné a vůbec nekoresponduje s předchozím dějem. Co drží tenhle film nahoře jsou bezpochyby herci. Ale ani sebelepší herecké výkony nedokážou obsahově prázdný film vytáhnout na nic víc než průměr. /viděno v kině: 50% a 3*/ (14.07.2010)

Dějově to není záležitost nikterak nadprůměrná, ovšem style a švih tomu dodává skvělá Carey Mulligan, hudba a úvodní titulky. Jako dobový film je snímek taky zdařený. Párkrát mě zarazilo jak jednoduše vypadá scéna a nebo že s některými záležitostmi kam co hodit a kam si sednout, si tvůrci asi hlavu moc nedělali. Z herců hne dpo Carey musím zmínit Dominica Coopera, který mi konečně sedl a líbil se mi. (11.01.2010)

Škola života je pro mě osobně velkým filmovým zklamáním. Coby fanoušek tvorby spisovatele Nicka Hornbyho jsem doufala, že něco ze svého osobitého rukopisu přenese i do scénáře, který napsal na základě memoárů novinářky Lynn Barber. A přestože samotný scénář nepostrádá své kvality, ona Hornbyho pověstná lehkost tu trochu chybí. Po zhlédnutí Školy života zůstává na jazyku zvláštní pachuť promarněné šance. Námět, herci, tvůrci, to vše mohlo vyústit v mnohem zajímavější filmovou podívanou, než je tato zbytečně zdlouhavá „love story“ o životě jedné mladé dívky. (30.05.2010)

Princ na bielom koni versus Oxford. Chvíľu som mala pocit, že severská režisérka ide na film viac rozprávkovo ako realisticky, čo v konečnom dôsledku neublížilo. Snílkovský počiatočný rozmer v priebehu filmu nabral správny spád, časom dozrel v jasnejšiu perspektívu a bolo veľmi príjemné sledovať ako sa s témou dozrievania režisérka citlivo a bez zbytočných klišé popasovala. Aj keď celý čas ide o hru emócií a rácia, celkovo to malo svoj štýl a patričnú melanchóliu. Navyše súhlasím s Jojineckom, Carey Mulligan asociuje Audrey Hepburn. (24.06.2010)

Příjemný snímek, kterému by ale spíš slušela televizní obrazovka. Příběh o dívce, která se zakouká do dospělého muže, aby pak zjistila, že všechno není takové, jak si představovala, a ani její princ na bílém koni není tak báječný, jak se zdálo na první pohled, tu byl mnohokrát. V tomhle případě je ale okořeněný výletem do doby, která byla o něco nevinnější, než je ta naše (a snad i proto bere David vztah s hlavní hrdinkou docela vážně). Konec je ale až moc edukativní a filmu moc nesluší. Původně jsem chtěla napsat, že myšlenka o nutnosti vzdělání pro ženy je trochu anachronická. Pak jsem si vybavila, kolik žen ještě dneska sdílí mozek svého přítele nebo manžela. (14.04.2010)