Múr nárekov

Nehorázná napodobenina Pravidel mošťárny a částečně Purpurové barvy. Celý je to roztáhlý bez špetky emocí. Dementní sestra mě tam doslova štvala. Všechno je plitké a přeslazené jako ta nejlevnější limonáda. Strašná slátanina. Při vzpomínce na tento film dokážu mluvit jen v citoslovcích a ani jeden není pozitivní. (17.04.2009)

Začátek byl jednoznačně zajímavý a měl u mě našlápnuto na 5*, protože něco takového se jen tak nevidí (kdo viděl,ví). Jenomže jakmile Lily utekla, celé to dění bylo takové nezáživné a rozhodně ne tak neotřelé, jak to působilo původně. Atmosféra šedesátých let, kdy vládla rasová nesnášenlivost je úžasná, ale to je asi tak všechno. Asi jsem až příliš očekávala druhý Černobílý svět. A ten se tedy opravdu konal. Navíc celému příběhu uškodila postava ufňukané May, která byla prostě na zabití (ale tvůrci na to asi časem taky přišli a..no,kdo viděl,ví). Celkově jsem našla jen málo postav, se kterými by se dalo sympatizovat a to je dost škoda. Každopádně celkem fajn. A to je právě to.. "celkem fajn" na lepší hodnocení prostě nestačí. (02.09.2012)

Dakota Fanning se snaží rozkrýt minulost své matky, stane se z ní skoro černoška, ve finále nalezne dlouho postrádanou lásku a všude bzučí včely a teče med. Filmu se nedala upřít sálající pohoda a jakési "příjemno", ale v mých očích ho sráželo pomalé tempo v kombinaci s (ne)dějem a dost dlouhou stopáží. Herecký ansámbl ničím nepřekvapil (Dakota nám roste jako z vody) a celkově to na mě působilo...průměrně a zapomenutelně. (02.04.2009)

Slušné dramátko období dospívání, které velmi konvenční romantické nástroje využívá uměřeným způsobem a v souladu s příběhem a důrazem na obrazovou složku, jež dává prostor postavám pro rozvíjení nenuceně uvěřitelného stylu v duchu "moštárny". Ženský film, na který můžou být tvůrkyně a tvůrci pyšní. 3-4* (24.08.2014)

Drobná, tradičně skvěle hrající Dakota Fanning utíkající před násilnickým otcem přichází společně se ctižádostivou, až paličatou Jennifer Hudson (utíkající před násilnickou a tendenční společností) do města Tiburon ve snaze poznat blíže svou minulost. Společně tvoří jednu nesourodou (už vzhledem k tomu, v jakém prostředí a v jaké době se film odehrává) dvojici, která postupně dosti zamíchá s osudy tří relativně klidně žijících včelařek, u kterých naleznou útočiště. Film je celkově hodně emotivní, k čemuž jistě i dopomáhá postava May, která je přesně tímto způsobem koncipována. Možná i proto, že je film na silných emocích založen, na mě tak úplně nezapůsobilo Lilyino přiznání při hovoru s August, které účinkovalo spíš křečovitě a mohlo být zvládnuto mnohem lépe. Jinak si ale troufám tvrdit, že film z velké části stojí právě na Dakotě a jejím naprosto přirozeném a vynikajícím hereckém projevu. Sympatický film, který rozhodně stojí za pozornost. (17.07.2011)