Hačikó: Príbeh psa

Film se spoustou klišé, který mě ale neuvěřitelně emočně zasáhl. Film je citové vydírání a je jen na vás, jestli na to skočíte, nebo ne. Já jsem na to bohužel skočila a u filmu jsem si fakt pobrečela, jako už dlouho ne. Pro milovníky psů je film ideální. Film není dokonalý, ale nesmírně dojemně natočený. O to více, když víte, že je film inspirován skutečným příběhem. Bylo by hezké vědět, že mi bude někdo někdy tak věrný, jak to dokázal tento pes Hachiko. (18.11.2010)

Hezký příběh o věrnosti až za hrob podle skutečných událostí z Japonska 20. let minulého století. Lasse Hallström jej ale přenesl do současné Ameriky a vůbec to nebylo na škodu. Richard Gere vypadal v tomhle snímku určitě o dost přirozeněji, než v rolích stárnoucích seladonů, obletovaných mladými slečinkami. Děj je milý i smutný zároveň, ale není smutný "negativně", protože věrnost je určitě krásná vlastnost. A musím říct, že i když psa nemám a asi ani nikdy mít nebudu, tak takového, jako byl Hačikó bych bral.... Roky běží... A Hačikó stále čeká... (02.02.2014)

Po hodně dlouhé době jsem u filmu nedokázal udržet slzy v slzných kanálcích. Podobné filmy nemám rád (obzvláště se zvířaty), jelikož mě skoro vždy spolehlivě emočně vyždímou. Kapesník jsem tentokrát nepotřeboval, vystačil jsem si s rukávem. Richard Gere hraje příjemného učitele hudby, do kterého by se zakoukal snad každý pes, stalo se to u jedné z nejkrásnějších ras (poprvé jsem měl možnost blíže poznat), jehož představitel Hachiko se stává zcela pochopitelně a i po právu hvězdou filmu. Film si založím na nějaké viditelné místo, ale už si jej asi nikdy nepustím. Nemíním být emočně vyždímán dvakrát stejným způsobem. (12.03.2010)

Neuvěřitelně silný a působivý příběh, který na lidské city spolehlivě funguje a to ani divák nemusí vědět, že je inspirovaný skutečnou událostí. S vědomím tohoto faktu je snímek ještě více dojemný. Hačikó - příběh psa nám ukazuje sílu přátelství, které nevyhasíná ani po letech odloučení. Každý, kdo se do tohoto filmu dokázal ponořit, tak jej musel dokoukávat rozmazaně skrz orosené či přímo uslzené oči. Nebyl jsem výjimkou. Film s velkým F, už dlouho jsem nebyl u sledování jakéhokoliv snímku tak dojatý, takže nemohu dát nižší hodnocení než plné. (14.11.2010)

Tak mám už za sebou dosť filmov, ktoré by iných emocionálne rozcítili, no že práve príbeh o psovi bude to, čo ma citovo zrazí do kolien, to by som nepovedal. Ale keď vás na konci filmu režú oči od sĺz, tak na tom filme niečo bude. Kašlať na prvoplánovosť a sentiment. Filmu totiž nemožno uprieť srdečnosť, srší z neho prirodzenosť, herecky veľmi vnímavé a Lasseho režijná senzibilita zožína úspech. Príbehu prospieva najmä fakt, že bol inšpirovaný skutočnosťou, takže aj tú prvoplánovosť a sentiment nemožno natoľko vyčítať. 85%. (19.01.2014)