Chlapec A

Asi jsem viděl nějaký úplně jiný film, nějakou hloupou, nudnou, klišovitou vyprávěnku o nějakém chudáčkovi kriminálníčkovi, který se vrátí z basy a diví se, proč ho lidi nemají rádi, a se kterým bych snad měl (aspoň jsem měl ten pocit) podle autorů filmu sympatizovat, což je zcela "pod mou rozlišovací schopnost", protože dotyčný, a spolu s ním i většina ostatních postav, je opravdu velice nesympatický, a chová se jako idiot. Jediné, na co se dalo dívat, byly flashbacky do jeho dětství, ale ty zabíraly jen asi pětinu filmu. Takže někdo mi prosím vás, pošlete ten pravý "Boy A", kterého tu tak vychvalujete, dík. (28.09.2008)

Jak já nesnáším cockney přízvuk! Což je věc, o kterou samozřejmě ve filmu vůbec nejde. Připomnělo mi to televizní film Svědek, kde hraje můj milovaný zubatý zrzek Toby Stephens. Oproti němu ale Chlapec A neskončí jako béčkový horor vhodný leda k tomu, aby u něj člověk žehlil puky na kalhotech nebo tak něco, nýbrž hrdě doklopýtá ke kompletně beznadějnému a ponižujícímu konci. Lidé jsou monstra. Neslyšela jsem to už někdy? (22.08.2010)

Abych pravdu řekl, ze začátku jsem nevěděl, na čem si vlastně stojim, protože jsem vlastně nevěděl do čeho jsem se to zamotal, no a tak to všecko na mě vyplyvlo, zničehonic, příběh, který vlastně za shlédnutí rozhodně stojí, jenom mi v tom ze začátku dělal hodně veliký guláš a ten ne a ne setřást, až pak tak po třetině filmu vlastně vím, o čem to všecko vlastně je, a kam to všecko směřuje, protože to není nic jiného než depresivní výpověď, promarněného života, na který ani pes nenachčije, a co se nedá zachránit rozumně, ani lidský mozek nezachrání. Škoda právě toho, jak je film depresivní od začátku až do konce, ale na druhou stranu, díky tomu všemu ho nedokážu setřást na hodně dlouhou dobu. Hlavní role, padla Peterovi Mullanovi jako ulitá, a jak scénáristi příběh sfoukli jako svíčku, tak ani já nevěděl, co si o tom všem myslet, a ten konec, ten konec mě naprosto oddělal. No a možná právě proto dávám čtyři hvězdičky, protože to se prostě musí vidět. Silné a působivé to je, to ano, ale možná až moc. (07.12.2008)

Nesmírně silné a působivé britské drama, které pokládá otázky, které se dotýkají celé společnosti. Zaslouží si člověk druhou šanci? Ať už udělá cokoliv? Divák neví, co si má vlastně o hlavní postavě myslet, má pociťovat sympatie? Lítost? Odpuštění? Nebo snad odpor a nenávist? To celé propojení hlavní postavy s divákem je mistrně budované, na začátku divák bádá a pomalu odkrývá osudovou událost a na konci odpověď na zásadní otázku stejně nedostane, v konečném důsledku to však někomu bude stačit na odsouzení hlavní postavy, nebo naopak někdo si tak obhájí své soucítění s hlavní postavou. A když v závěrečné scéně divákovi ukápne slza? Měl by se snad kvůli tomu cítit špatně? Tento film se bude líbit každému jinak, záleží, jak se k danému tématu každý staví. To je na tomto filmu tak výborné. Ještě musím, zmínit Andrew Garfielda, který zde exceluje, neskutečně procítěný výkon. (20.07.2012)

Po Intermission milé překvapení v podobě postupně gradujícího britského dramatu na základě novely Jonathana Trigella. Příběh o mladíkovi, který se po 14 letech strávených ve vězení pro mladistvé snaží opět zapadnout do společnosti. Znovu "prvními krůčky" objevuje svět kolem sebe a to se mu ze začátku i úspěšně daří, získává prací, navazuje nová přátelství i známost, stane se dokonce místním hrdinou, ale jeho minulost je jako jeho stín a pronásleduje ho na každém kroku. Film mě velmi potěšil a nebudu zde ani skrývat své sympatie, které si u mě mladý Jack získal díky působivému hereckému výkonu Andrewa Garfielda. Příběh jeho minulosti je postupně odhalován v průběhu filmu a dává odpověď na otázku co bylo jeho zločinem. Jack po svém návratu působí jako napravený jedinec konající dobré skutky, puncem monstra byl však neodmyslitelně označen již v deseti letech a většinou společnosti je tak vnímán jako špatný člověk. (9/10) [MFFKV 2008] (12.07.2008)