Paříž 36
Faubourg 36
Paris, Paris - Monsieur Pigoil auf dem Weg zum Glück
Paris 36
Réžia:
Christophe BarratierScenár:
Christophe BarratierKamera:
Tom SternHudba:
Reinhardt WagnerHrajú:
Gérard Jugnot, Clovis Cornillac, Kad Merad, Nora Arnezeder, François Morel, Pierre Richard, Bernard-Pierre Donnadieu, Maxence Perrin, Marc Citti (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Jaro 1936. Městská čtvrť pracovní třídy na severu Paříže, která kdysi mívala své vlastní jméno, ale kterou nyní každý jednoduše nazývá Faubourg. Malé náměstí, pár obchodů, naklánějící se budovy, dlážděné ulice a olupující se fasáda kabaretu Chansonia. V této dělnické čtvrti všichni oslavují triumfální vítězství Lidové fronty ve volbách s nadšením a nadějemi na světlejší zítřek. Mezi sliby nové vlády je i slavný zákon o placené dovolené, která umožní řadě lidí spatřit poprvé moře.
Tři obyvatelé Faubourgu, zaměstnanci showbusinessu a blízcí přátelé, však nesdílí divoké naděje ostatních lidí. Chansonia, kabaret, který je před tím zaměstnával, ukončil svůj provoz o čtyři měsíce dříve a oni tak zůstali bez práce. Pigoil, kulisák, 30 let u Chansonia. Bez práce může přijít o svého 12letého syna JoJo a musí se vzdát plánů na to ho vzít k moři. Milou, horkokrevný osvětlovač a záletník. Symbol „pracující aristokracie“, obratný řečník, který je odhodlán „změnit svět“. Jacky, bývalý nosič reklamy v Chansonia. Poté, co nosil řadu let jména hvězd na vývěsní desce, začal Jacky snít o tom, že jednoho dne bude sám králem kabaretu.
Podporováni místními se tito tři přátelé rozhodnou vzít osud do vlastních rukou: zaberou Chansonii a produkují hitový muzikál, který jim umožní ono místo koupit. Každý z nich má odlišný motiv, ale všichni sdílí stejný cíl: najít novou rovnováhu ve svém životě. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (40)
Idilický, téměř pohádkový příběh s dramatickým vyústěním, doprovázený krásnou hudbou. Tempo francouzského filmu je svižné, rychlé, postavy jsou dokonale vykresleny. Paříž 36 ani na chvíli nenudí. Celým filmem se line dobrá nálada a již zmíněná melodická hudba, takže si máte chuť podupávat do rytmu, a to i díky četným kabaretním výstupům. Že příběh není příliš reálný? Vůbec nevadí. Pro změnu to může být alespoň příjemná podívaná. ()
Praha 1936, teda pardon, filmovy Pariz 1936 - a mne sa zdalo ze im nemam zozrat ten "Pariz". Kazdopadne namakany film, Barratier ako rezisera vobec nepoznam, no tu vladne zrucnou rukou, do toho sa riesi strata prace, coz je vzdy vazny problem. kto ma rad tie zabozrutske odrhovacky, tu sa ich nabazi. Odohrava sa to predsa v "Parizi" : 80 % ()
"Přátelství není o penězích, ale jen gesta někdy nestačí.." Na můj vkus Barratierův snímek, řemeslně vlastně naprosto v pořádku a hodně nad průměrem, dává až příliš agresivně najevo svoji nostalgii a stesk po starých dobrých časech, které však povětšinou byly daleko horší, než se nám vlastně snaží namluvit.. Ale to už je ta nostalgie, že ?! Nicméně hudební pasáže bez námitek, ten Wagnerův soundtrack mě navzdory výše zmíněnému posadil na prdel.. ()
Specifická atmosféra předválečné Paříže, romantika kabaretu, neokoukané tváře (vyjma G. Jugnota a P. Richarda), pěkná stylizace a moc hezká hudba. To všechno uznávám, přesto mi určitá plytkost vyprávění nedovolí dostat se přes dvě hvězdy. Film tady považuji za lehce nadhodnocený a upřímně říkám, že závěrečné titulky jsem kvitovala s nehraným nadšením. ()
Velice příjemný hudební film, u nějž nelze nezavzpomínat na Édith Piaf. Některé šansony znějí možná až příliš moderně, ale Jugnotova a Richardova interpretace jim dodává mimořádné kouzlo. Zde je Richard přesným opakem Charles de Boilesve, který ve známé scéně z filmu Snít můžeme vždycky s kamennou tváří zpívá Aznavourovu La bohème. ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (2)
Súvisiace novinky
OSCAR 2010 - výsledky
Většina filmových fanoušků bude nejspíš z “prohry” Avatara zklamaná. Není ovšem na škodu, že dala Akademie přednost filmu, který nejenže nebyl ani v nejmenším zamýšlený jako \"oscarový\", ale jeho… (viac)
Reklama