Recenzie (2)
Hraný poetický film, který se snaží obrazně vyjádřit duchovní ideu poezie geniálního arménského středověkého lyrického básníka Nahapeta Khučaka skrze poetické obrazy koncipované jako souvztažnosti lidských postav, barev, architektury, světla, hudby, recitativního hlasu a nejrůznějších předmětů symbolizujících lidský život jako duchovně inspirovanou tvorbu a poznání. Film sám je tak asociativním sledem symbolických obrazů, které v celku vytvářejí obraz jediný – lidský život. Celý výtvarný a pohybový styl filmu je silně inspirován dílem Sergeje Paradžanova. Film jako diplomová tvůrčí práce nebyl ve svém celku připuštěn k obhajobě pro obvinění z inspirace buržoazní poetikou a estetikou. Po ročním schvalovacím procesu bylo s výhradami připuštěno k obhajobě torzo zkrácené o 50%.... ()
Je to fakt škoda, že takhle talentovanému režisérovi komunisti zarazili pořádný rozlet. Ve třiceti letech (nepletu-li se) natočit takhle zralý film!! Parajanov by býval měl těžkého konkurenta :) ()