Hádej, kdo jsem!

Hlavne za spontannost, se kterou je to toceno a na ktere rovnez porad stavi jako na zakladnim kameni. Mnohem radsi si poslechnu humor (i kdyz obcas trapnej), jez neni sroubovite a umele napsanej a pripravenej predem... Kdo z nas nekdy nebyl pristizen s trapne recenou historkou?... Rozdil je v tom, ze tady to divaci nechteji odpoustet a tolerovat... Ja to ovsem beru jako neoddelitelny klad. (22.05.2009)

Ačkoliv je zde v módě kritizovat tvorbu našich komerčních televizí (ano, kdo to ještě neví, Nova i Prima jsou televizemi komerčními ;) ), já kritizovat nebudu. Pořad, kde takzvaní hadači (bohužel pořád ve stejném složení) hádají povolání člověka, není sice ničím převratným, ale jako oddychovka po práci nebo jako kulisa při večeři to poslouží dostatečně. A to i bez větší újmy na divákově psychické kondici. Občas je to docela vtipné, ale někdy to zase zavání trapností. Holt od tuzemské televizní produkce zábavných pořadů nečekejme žádné zázraky. (20.06.2008)

Nebudu až tak kritický, třebaže s výroky typu "herci pokročilého veku sa zabávajú na vlastných vtipoch" (Flipper) vcelku souhlasím. Ale to, že je ta soutěž jednoduchá, nekomplikovaná, to mi vůbec nevadí. Americká předloha What´s my line? je velmi zábavná a udržela se na obrazovce asi 18 let. Pojďme si říct proč asi a co jí česká mutace zůstává dlužna. 1.) John Daly, průvodce originálem, nebyl jen moderátor-maňásek, nahraditelný kýmkoli jiným. Ne nadarmo se tato disciplína honosí majestátním výrazem quizmaster. O hádaných profesích předem leccos věděl a u panelistů (hadačů) měl přirozenou autoritu. To stačilo k zamezení situací, kdy se dlouze řeší, zda se dá na otázku říct ano nebo ne a zdržuje se spád pořadu; stejně tak se v originále nestávalo, že by se panelisté natolik zapovídali mezi sebou, že by se na hosta zapomnělo. Petr Vondráček mi nijak nevadí, ale podobnou autoritu a nezbytnou schopnost udržet soutěž v daných kolejích nemá. 2.) Panelisté originálu měli sice smysl pro humor, ale taky pro pravidla hry a svým způsobem ji brali vážně. Zounarova parta se válí po stole, navzájem se překřikuje a bodře popichuje jako někde v hospodě a celkově z ní mám dojem, že se snaží jen mnoha - jakýmikoli - slovy zaplácat vyhrazenou stopáž. Pak ale není třeba žádné soutěže, žádných pravidel atd. Stalo se totéž co dříve v pořadu Nikdo není dokonalý, který brzy rezignoval na ankety, těžiště slovenského originálu, a proměnil se v upocenou žvanírnu s historkami z výprodeje. Hádej, kdo jsem! je bohužel tentýž případ. 3.) Přece jen je třeba vzít na vědomí, že originál pořadu se v USA vysílal v letech 1950-1967. To, co tehdy stačilo na prime-time, je dnes zkrátka trochu málo. Myslím si, že kdyby ten pořad běžel někdy kolem 18. hodiny a trval půl hodiny, byl by i na ČSFD přijat shovívavěji. 40% (14.05.2008)

Vrchol prímáckého debilního nevkusu, který nemá konkurenci. Petr Vondráček, kterého jsem kdysi znával jako pohodáře a výborného muzikanta zřejmě objevil své horší já a předvádí nevídané. A ty kreatury s ním? Tlustá a trapná Danuš, věčná mladice, přetrapnej Klepl, co už neví nic, Prasoun jizvoun Zounar, který bere všechno, kde ho chtěj, aby si aspoň trochu vydělal, a palice Bendová, čubka s kurví tlamou, které do debilního seriálu připsaly ty krávy scénáristky další roli, zřejmě jako odškodnění za mateřskou. Peklo na zemi, hnůj a sračky (07.05.2008)

co se tu hodnotí, kvalita nebo to, že to natočila Prima s hercema z VKV??!! I přesto vše, se jedná o velmi slušný pořad, který mě prostě a jednoduše baví: Morávková je chytrá, Bendová krásná, Klepl vtipný a Zounar ujetý až někdy vtipný..... 80% jo a zapomněl jsem na pohodového a hláškujícího Péťu Vondráčka. Nechápu tu zášť... (07.08.2017)