Réžia:
Andrea ArnoldKamera:
Robbie RyanHrajú:
James Howson, Kaya Scodelario, Nichola Burley, Oliver Milburn, Paul Hilton, Steve Evets, Solomon Glave, Shannon Beer, Lee Shaw, Amy Wren, James NorthcoteObsahy(1)
Chudobný mladý chlapec Heathcliff sa dostáva pod krídla zámožnej rodiny Earnshawových, kde nadväzuje silné puto s jeho podporovanou mladou sestrou Cathy. Film je založený na novele od klasickej autorky Emily Bronteovej. (mysiak)
Videá (1)
Recenzie (47)
Měla jsem náladu na toulky vřesovištěm, něžnou ale nenásilnou romantiku a nějaké "historické" drama jako je třeba Jane Eyre. Po shlédnutí mám však dojem, jakobych se dívala na nějaký dokument. Natočené to bylo krásně a opravdu citlivě, ale režisérka se tak soustředila na záběry mrtvých zvířat nebo deštivého počasí, že úplně vypustila příběh nebo snad nějakou psychologii postav. Sem tam se konal nějaký ten dialog, aby se neřeklo. S takovou by se opravdu neměly točit filmy (i když se na to pěkně kouká), ale dokumentární pořady. Nemluvě o hloupém scénáři, který neodpovídal tehdejší době (WTF a okay?) ..Po technické stránce tedy zážitek dokonalý, ale jinak jsem usínala nudou. Jestli je i knižní předloha o ničem, tak si ji rozhodně nepřečtu, jak jsem se chystala. Dvě hvězdičky za vizuál+Kayu, která se na plátně objevila až trestuhodně málo. ()
,,NA VÝŠINÁCH JE TO JINÉ….“ /// (NAŠEL JSEM HO VENKU…) Tak tak, dobrej křesťan venku černocha nenechá. Roztřesená kamera sleduje jak mladík po očku šilhá po dívce, smrdí to láskou. Venku fouká vítr (furt, až mi je z toho kosa), na obloze hejno ptáků, po louce se honěj psi a mládežníci se válej v bahně (nesmím zapomenout na dramatickou pauzu se záběrem na mokrou větvičku – napsal bych vlhkou, ale…). Asi tak 50x zfilmovanej příběh o nepřející lásce, nepřející rase, plnej anglickýho počasí a kamerových záběrů ,,na nic“ (kameraman zřejmě dostal životní šanci vyzkoušet si všechny čudlíky na kameře a splnit všechno, co ho kdy v kamerových fantaziích napadlo – radši nemyslet, co může znamenat ten třes…). Život v osadě o pár číslech v 18.století, sleduje zajímavě rozmezí cca 30ti let. Děti rostou a rostou a jak už to tak bejvá, přichází obrat a já nevím, jestli ten tragickej příběh lásky co zabíjí, není spíš pro masochisty nebo sadisty. Byť romanticky založený. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román ,,Na větrné hůrce“, kterej v roce 1847 napsala Emily Brontë, číst nebudu. 2.) Zjistím jaký to je, když se černoch stane bratrem skinheada. 3.) Vždycky mě dojme, když se lidi romanticky 5 minut válej po mrtvole. 4.) Thx za titule ,,Stuďo“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Sledovat (nebo číst) Větrnou Hůrku (alias Bouřlivé výšiny) je pro mě vždycky náročné. Ta vášnivá destrukce, nenávist a láska - prostě všecho je tam na mou křehnou psýchu moc vypjaté. To ovšem v tomhle zpracování nehrozí. Nelíbí se mi jak byl posunut vztah Katka-Heatcliff, nebíla se mi délka záběrů beze slov a z kamery jsem měla mořskou nemoc a 129 minut? Proboha proč? ()
Producentům naprosto rozumím, posledních pár let se britským adaptacím klasické literatury daří, Fish Tank byl taky dobrý, tak proč do toho nejít! 1) nevím jestli je tak film natočen, ale formát 4:3 na velkém plátně je peklo 2) když se natočí nudný film, pokusy o umění to nezachrání 3) ne každý, kdo natáčí přírodu je Malick a 4) když vsadím na úspornost dialogů neznamená to, že postavy budou jen vysvětlovat své chování. Film pro mne bohužel neměl atmosféru, herci byli šedý průměr a jejich hrdinové mě absolutně nezajímali. Po hodině filmu jsem měl dojem, že už tam sedím půlroku a doslova jsem tlačil film ke konci. Kamera je až trapná, jak nešikovně se snaží napodobovat Terrence a scény dvouminutového záběru mlhy, ze které někdo na konci možná vyjde ve mě doslova probouzely zabijácké choutky. Přitom, když na závěr přidali kapku hudby, stalo se to o 50% snesitelnější. Nejsem ignorant a jsem seznámen s předlohou, ale neustálý vítr z toho povedenou adaptaci literární klasiky prostě neudělá. Kronika jednoho vztahu jenž je otravná nejen všudypřítomným větrem... 30% ()
V mnoha ohledech mi tohle neobyčejně sedlo: Arnold zachytila dokonale romantickou smyslovost, živelnost, puzení k destrukci i obsesi drsnou přírodou, přičemž je dokonale překlopila do současného jazyka svým nezaměnitelným vizuálním stylem (detail, frenetická kamera, jedinečná práce s hloubkou záběru i syrovou změnou nálad). První polovina je bezmála dokonalá, emoce prýští z nemluvné souhry hlavních postav a krajiny. Druhá část je o poznání klopotnější, co před tím vycházelo ze záběrů samo, je tam náhle pracně roubováno (i nadbytečným retrspektivami) a Arnold neprojevuje mnoho vypravěčské šikovnosti -- příběh se jí sype a emocionální erupce jsou křečovitě šroubované, manýristicky inscenované... rozpadá se i precizní rytmus "dětské" části. Rozhodně ale tenhle film nelze marginalizovat, i když mnoho náznaků nerozvine a zůstane dlužen i některým pokusům o aktualizaci, pořád je to o stupeň odvážnější a podnětnější než Fukunagova Jane Eyre. Jsem z toho tak nějak romanticky rozerván... což je u adaptace romantického díla v pořádku, u filmu jedné z mých nejoblíbenějších filmařek pro změnu na pováženou... ()
Galéria (32)
Fotka © Frenetic Films
Zaujímavosti (10)
- Původně osloveným režisérem byl Brit John Maybury. (Conspi)
- Celosvětová premiéra filmu proběhla 6. září 2011 na filmovém festivalu v Benátkách. (ČSFD)
- Po odstoupení režiséra Johna Mayburyho byl k projektu přizván Peter Webber, který se od projektu oprostil v prosinci roku 2009. Režie se s konečnou platností zhostila Britka Andrea Arnoldová. (Conspi)
Reklama