Líbáš jako Bůh

Řekl bych, že tento film je všeobecně podceňovaný. Poledňáková sice už asi nikdy nebude ve své excelentní formě, jak tomu bylo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, ale po naprosto příšerném Jak se krotí krokodýli natočila komedii, kterou sice udržují nad vodou jednak dobří herci, jednak vyumělkované hlášky (z nichž i tak vám některé vlezou pod kůži - "Na to ti sere bílej tesák") - na druhou stranu film ty necelé dvě hodiny táhne poměrně slušně, a přestože je spíše pro střední (a snad i ještě starší) generaci, nevyhýbá se některým trapným pokusům o žerty a nečeká nás nic jiného, než absolutně přehnaný happy ending, celkem se pobavíte. (11.03.2009)

Byl to nádherný večer. Ve snu by mě nenapadlo, že TOHLE se může stát i mě…. Film o nevěře a erotické fascinaci Oldou Kaiserem. K.Magálová je sympatická a Kaiser – doktor už směšnej není. Naštěstí ani k smíchu. M.Poledňáková vždy těžila z příběhů ze života. Libuje si, když je hodně lidí pohromadě. A tak jsou všichni spolu. A pobaví tak duševně chorého. Čas nezastavíš. Život starší generace už tolik vtipu nenabízí. Pro ně je humorné mít mobily a psát SMS. Dopřejme jim to. Alespoň můžeme oplatit babičce, že nás jako děti brávala do kina. A tak jedinej kdo může mít z filmu radost je mobilní operátor. Na to jim sere Bílej tesák! PŘÍBĚH **? HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (06.11.2009)

Jediné co mi příjde opravdu k smíchu je ten fakt, že tohle bylo zvoleno komedií roku. To je asi jako by v Americe zvolili nejlepším filmem za rok 2005 "skvělý" opus Varan vs. Kobra. To jen tak na úvod. Často tady mnoho recenzentů hýří ve svých recenzích k všelijakým komediím větami typu "Ani jednou jsem se neusmál" apod. Význam této větě ale dal skutečný smysl až snímek Líbáš jako Bůh. Film o jedné hlášce, s trapnou Lucií Bílou v titulcích, s nudným a všedním dějem, ve kterém hrají hlavní roli mobilní telefony (celé to působí jako takové Vodafone vánoce). SMSky lítají vzduchem až z toho bolí za krkem, konec filmu vypadá v nenávratnu a celé to vlastně nedopadne nijak. Takže diváci odcházejí z kina ukojeni a já ten film upřímně nesnáším, ale rozhodně ce cítím jako vítěz, že jsem to dokázal nějak dokoukat. PS: Dost se divím "Bambulce" Kaiserovi a "Tesákovi" Holubové, že se dokázali něčemu podobnému propůjčit. Český vtip je když se Kaiser, který drží v ruce šálek s čajem, podívá na hodinky a ono se mu to vylije. PS2017: druhá projekce dopadla už lépe, přecejen stárnu a mírně infantilním. 40% (18.12.2009)

Poledňáková se s každým dalším filmem překonává a po minulém estrádním výplachu Jak se krotí krokodýli padá na absolutní dno, kde se skví nepoživatelnost Líbáš jako Bůh. A jak praví Tetsuo, je to nevtipná, neromantická a hlavně nevkusná slátanina znásilňující vše od Lásky nebeské přes Oldřicha Kaisera až po písničky Norah Jones a Divokého Billa. Normálně se mi to nestává, ale při sledování Líbáš jako Bůh mi bylo nevolno jako po požití kapustových karbanátků a po celé dvě hodiny jsem se styděl, že jsem občanem státu, který nechá senilní báby točit něco TAKOVÉHO. Líbáš jako Bůh je zlo... a být to v mé moci, nechám všechny kopie naházet na hromadu, polít benzínem a zapálit. Nic jiného si "film", v němž se promenádují babizny z noční show "věštec" a pseudo-celebrity z VKVéček a Ordinace v růžové zahradě, nezaslouží. Žhavý kandidát na nejhorší celuloidový výplach roku a možná i dekády. Smekám, paní režisérko. (12.02.2009)

Nemá cenu rozplývat se nad tím, že si Poledňáková pořídila dobré mladé filmové řemeslníky a že její poslední snímek nevypadá úplně jako český televizní seriál, ale už skoro západní televizní seriál. Základem jejích filmů byl, je a zůstává absolutní nevkus, trapnost a amorálnost, které se vydávají za humor a pozitivní pohled na svět. _______________ Líbáš jako Bůh se tváří jako romantická komedie pro starší zkušenější lidi, ale není v ní nic romantického (jakékoli náznaky se tu zavile sabotují), nic komického, nic dospělého, nebo snad pravdivého. Je to vylhaná slátanina a úplně umělá fikce, která jen předstírá, že má něco společného se životem. Právě v této snaze manipulativně nás přesvědčit, že film vypovídá cosi o každodennosti, spatřuju cosi obzvlášť arogantního a nesoudného ze strany autorky, která zřejme od normalizace žije v alternativním vesmíru. __________________Postavy se do jedné chovají jako zlí a sobečtí idioti, kteří navíc nejsou schopni na chvíli udržet rovnováhu, takže pořád "komicky" padají. Tvrdit o nich, že zastupují pestrost lidských typů a že v jejich soužití se ukazuje tolerance, je zvrácené. Děj nedrží pohromadě žádnou vnitřní logikou (ani nevím, kolikrát jsem si řekl WTF), jen se tu za sebe zoufale lepí scénky. ____________ Jistěže tu od předchozího paskvilu Jak se krotí krododýli víceméně zmizela "estrádní čísla" a ubylo nechutného "vizuálního šišlání" na děti (kýčovité detaily rozesmátých tvářiček), ale kvůli tomu není Líbáš jako Bůh lepší film, jen je o trochu snesitelnější. Je to rozdíl asi jako mezi bércovým vředem a pásovým oparem. Ani jednoho nám není zapotřebí. (12.02.2009)