Hore

Po Wall-Em žádné překvapení... další nápad na krátký film roztažený do dlouhatánských devadesáti minut (subjektivně byla stopáž dvojnásobná), tentokráte doplněný o značně nesympatického důchodce, otravného, leč roztomilého asijského skautíka, bezkonkurenčního "chaplinovského" opeřence a zhuleného čokla, který je v české verzi klasickou rolí Pavla Lišky (nebrat pejorativně!!!). Shrnutí Carlova života pobavilo, ale nezanechalo ani náznak dojetí, dospělejší podání příjemně překvapilo a pár vtípků (cokoliv s ptákem či psem) bych si rád užil znovu. Bohužel však ne v kompletním "balónkovém" balení, které mi připadá vizuálně chudé (Venezuela fakt ne-e), tempově nevyvážené (závěr jsem prozíval) a myšlenkově omšelé. A mám pocit, že s příchodem pixarovských sequelů to lepší nebude. (26.08.2009)

Ještě u žádného Pixara mi tak netekly slzy, jako u tohohle. Pes je skvělý a dokonalost mu dodává dabing Pavla Lišky (kam se hrabe originál). Pro mě byla maličká vada na kráse animace dědy a také ta zápletka na ostrově. Ovšem balónky byly nádherné a jako obvykle u Pixara ty nádherné detaily při animaci (viz stěhovák a jeho cedulka na tričku). (30.08.2009)

V případě nejnovějšího animovaného velkofilmu od Pixaru jsem se stal obětí vlastních očekávání a především nadšení recenzentů denního tisku, protože např. z Mirky Spáčilové nadšení z Up nekapalo, ale tryskalo jak z vodotrysku a bylo evidentní, že tenhle snímek je pro ni filmovou událostí roku č. 1. Tak vysoké procentuální hodnocení dává opravdu zcela výjimečně. Podobně tomu bylo i v dalších čtyřech případech, a tak jsem se do multiplexu vypravil s tím, že si musím pečlivě sednout, abych se pod přívalem dojmů neskácel na zem. V průběhu sledování a bezprostředně po odchodu z kina bych dal snad dvě hvězdičky, ale objektivní hodnota Vzhůru do oblak je samozřejmě výrazně vyšší. Pixar jak animaci, tak scénář klasické rodinné podívané pro všechny generace zvládá výborně, jenže pro mě je tu několik "ale". Za prvé, na můj vkus příběh až příliš spoléhá na sentiment a nostalgii, za druhé se až příliš pohybuje v duchu politické korektnosti a očekávání limitovaných rodinným snímkem, zatímco já bych chtěl, aby ten děda, kterému do jeho rozjímání a plnění si snů z mládí vstoupí otravný kluk, byl na toho spratka opravdu tvrdej, a v duchu klasických výstupů Waltera Matthaua mu to dal opravdu "sežrat". Bohužel Vladimír Brabec ho dabuje na můj vkus až moc měkce. Chybělo mi i víc gagů a samotná zápletka po příletu do Venezuely mě nechytla. Je to přitom s podivem, protože tvůrci se snaží o podívanou inspirovanou Ztraceným světem Arthura Conana Doyla nebo klasickými verneovkami typu Pět neděl v balónu, na kterých jsem jako kluk vyrůstal. Snad nejvíc bodoval sám nápad létajícího domu neseného balónky, ale ten pochopitelně nebyl žádným překvapením. Příjemným prvkem byl hlas Pavla Lišky, který nadaboval psího pomocníka hlavního hrdiny. Celkový dojem: 60 %. Vzhůru do oblak v mých očích sklidilo porážku nejen od Ratatouilla, ale i od kovového robota Wall-E. (30.08.2009)

Přišlo mi celou dobu, co jsem na tenhle animák koukal, že tohle prostě pro dětičky v žádným případě není. Hudba je nádherná, jenže hrozně smutná a ten příběh ze začátku také neoplývá optimizmem...spíš se to všecko s prominutím sere a ukazuje to zkráceně život, takový jaký prostě je, a ty děti to nebudou schopný pobrat. Příjde mi to hodně zvláštní, že Pixar zkouší na děti zapůsobit v tomhle směru. I když v průběhu to dokazuje, že dětičky mají cílený trh pro Pixarovce, stejnak se toho dojmu zbavit nemůžu. Uvrhne ho na mě totiž hnedka při první scéně, kde jsem snad i vypustil pár slz, protože spojení s hudbou tu bylo dost na psychiku a já měl dojem, že takhle zle mi bylo naposled u závěrečné scény Gladiátora..no fakt...až tak mě to vzalo. Přitom je Vzhůru do oblak hezký filmík, i animace je hezká. Přesto je to hodně zvláštní animák, který mě dokázal dost položit na kolena, ne koncem, ale už začátkem a ta hudba zde je jako seslání z nebes...nádherná, příjemná, smutná a osudová. Taková, jaká se vkládá do těch nejnáročnějších životních dramat. Ale jenom ze začátku, pak už je to prostě a jenom pohádka a musím říct, že krásná. (24.08.2009)

Nádherná, dětsky hravá i silně profesionální animace není u Pixarovek žádným překvapením, vyzdvihnout je však ještě třeba perfektní Giacchinovu hudbu, jenž podbarvuje, zjemňuje, popř. dramatizuje scény přesně dle potřeby. Nicméně do první třetinky filmu nebyla technická stránka jedinou složkou blízkou dokonalosti. Vynikající, v podstatě srdceryvný úvod do děje, práce s nadsázkou, skrytá hloubka obsahu (stáří, nostalgie) zabalena ve srozumitelné pohádce - bravo! Zbytek filmu je sice vtipnější (rozhodně vtipnější než WALL-E), ale také jednodušší, infantilnější (polidštěná zvířata), nijak opojný a zkrátka "obyčejně Pixarovský"... Což ovšem pro řadu lidí bude i tak představovat vrchol zábavy. 7/10 (01.06.2009)