Hore

Když jsem před pár dny uviděl nominace na Oskary, tak jsem si říkal, co sakra dělá animák v hlavní kategorii? Jenže čerstvě po zhlédnutí tohoto snímku to začínám chápat. Když je totiž něco takhle vychytané (začáteční životní příběh) tak vtipné ("Veverka!", souboj staříků) a tak krásné, tak mi nedělá problém uznat fakt, že i do téhle kategorie patří. Vzhůru do oblak je další skvělá Pixarovka (já vím, kdo by to byl od Pixaru čekal, že? :-)) která mě chytla od začátku a pustila až na konci. Skvělá hudba, skvělý příběh a hlavně hravá myšlenka (dům poháněný balónky). A to se mi na Pixarovkách líbí, i když jsou určeny hlavně pro děti, tak ani dospělí se u filmu nenudí. Zkrátka a dobře, viděl jsem tento film zatím jednou, ale už teď si u mě získal místo v TOP 10 animáků! P. S. Je zvláštní, jak mají animáky skvělý dabing. Pes Doug namluvený Pavlem Liškou byl opravdu skvělý! (05.02.2010)

Nádherná, dětsky hravá i silně profesionální animace není u Pixarovek žádným překvapením, vyzdvihnout je však ještě třeba perfektní Giacchinovu hudbu, jenž podbarvuje, zjemňuje, popř. dramatizuje scény přesně dle potřeby. Nicméně do první třetinky filmu nebyla technická stránka jedinou složkou blízkou dokonalosti. Vynikající, v podstatě srdceryvný úvod do děje, práce s nadsázkou, skrytá hloubka obsahu (stáří, nostalgie) zabalena ve srozumitelné pohádce - bravo! Zbytek filmu je sice vtipnější (rozhodně vtipnější než WALL-E), ale také jednodušší, infantilnější (polidštěná zvířata), nijak opojný a zkrátka "obyčejně Pixarovský"... Což ovšem pro řadu lidí bude i tak představovat vrchol zábavy. 7/10 (01.06.2009)

Animáky nejsou filmová odrůda, kterou bych dvakrát vyhledával a po tom, co jsem se málem zeblil ze Shrekových vánoc jsem před nima definitivně zamknul dveře na dvacet západů a vyhodil klíč. Jenže když pak sleduju to nadšení z nich z řad zdejších fajnových uživatelů, začínal jsem si říkat jestli se s přístupem k animáčům nechovám tak trošku jako pipina, která se urazila, že místo hodinek z vodotryskem dostala pouze hodinky s vodopádem. Takže stačilo pár komentářů zdejších uživatelských sympatáků a začal jsem na HBO netrplivě vyhlížet přílet animáče. Až jednoho březnovýho víkendu na televizní ranway konečně přistál animáč, Vzhůru do oblak. Vlětel jsem do něj plnou parou a nestačil jsem se divit. Nejen, že se jednalo o krásný a originální příběh, ale ještě v něm bylo spoustu luxusních anivychytávek. Zábavné dobroduržství pro prcky i přerostlíky, co maj dětskou duši plnou krásných snů. (14.03.2011)

V případě nejnovějšího animovaného velkofilmu od Pixaru jsem se stal obětí vlastních očekávání a především nadšení recenzentů denního tisku, protože např. z Mirky Spáčilové nadšení z Up nekapalo, ale tryskalo jak z vodotrysku a bylo evidentní, že tenhle snímek je pro ni filmovou událostí roku č. 1. Tak vysoké procentuální hodnocení dává opravdu zcela výjimečně. Podobně tomu bylo i v dalších čtyřech případech, a tak jsem se do multiplexu vypravil s tím, že si musím pečlivě sednout, abych se pod přívalem dojmů neskácel na zem. V průběhu sledování a bezprostředně po odchodu z kina bych dal snad dvě hvězdičky, ale objektivní hodnota Vzhůru do oblak je samozřejmě výrazně vyšší. Pixar jak animaci, tak scénář klasické rodinné podívané pro všechny generace zvládá výborně, jenže pro mě je tu několik "ale". Za prvé, na můj vkus příběh až příliš spoléhá na sentiment a nostalgii, za druhé se až příliš pohybuje v duchu politické korektnosti a očekávání limitovaných rodinným snímkem, zatímco já bych chtěl, aby ten děda, kterému do jeho rozjímání a plnění si snů z mládí vstoupí otravný kluk, byl na toho spratka opravdu tvrdej, a v duchu klasických výstupů Waltera Matthaua mu to dal opravdu "sežrat". Bohužel Vladimír Brabec ho dabuje na můj vkus až moc měkce. Chybělo mi i víc gagů a samotná zápletka po příletu do Venezuely mě nechytla. Je to přitom s podivem, protože tvůrci se snaží o podívanou inspirovanou Ztraceným světem Arthura Conana Doyla nebo klasickými verneovkami typu Pět neděl v balónu, na kterých jsem jako kluk vyrůstal. Snad nejvíc bodoval sám nápad létajícího domu neseného balónky, ale ten pochopitelně nebyl žádným překvapením. Příjemným prvkem byl hlas Pavla Lišky, který nadaboval psího pomocníka hlavního hrdiny. Celkový dojem: 60 %. Vzhůru do oblak v mých očích sklidilo porážku nejen od Ratatouilla, ale i od kovového robota Wall-E. (30.08.2009)

Na začátek jen jedno krátké zamyšlení: Kdy se z kina stal bufet? Chroup, křup, mlask... VZHŮRU DO OBLAK je multigenerační snímek u kterého se musí bavit každý. Špičkové akční scény, romantika nejtěžšího kalibru a dechberoucí dobrodružství, které po vzroru starých průzkumnických filmů člověka vrhne do neznámého, nebezpečného ale zároveň překrásného světa. Příběh tvoří neuvěřitelná spojnice několika životů. Důchodce, chce stůj co stůj završit svůj (stěhovatelský) plán, lovce (jiný důchodce) jež pase po trofeji která mu neustále uniká, osamělý chlapec co chce pomáhat (důchodcům) a matky starající se o své děti. Do tohohle kolotoče přidejte létající dům, mluvící psy, ptáka uličníka a pořádnou kopu legrace. (25.09.2009)