Sedem životov

O co v tomhle filmu jde, se dá celkem lehce vypozorovat hned od začátku a různý příběhový maskovací fígle nejsou moc neprůhledný, ale je to natolik dobře natočený, že mi to vůbec nevadilo a síle průběhu filmu tu ani trochu neubírá a ani mi to nepřišlo zdlouhavý. Mimoto, z Willarda Smithe se pomalu ale jistě stává velice kvalitní charakterní herec, což tady předvádí v plný parádě a nebýt Rosario Dawson, tak by to byla téměř one-man-show, Will je tady jednim slovem prostě skvělej (27.12.2008)

Přestože film tlačí hodně na city (což vlastně má za úkol), tak se mi vcelku líbil. Will Smith podal opět bezchybný výkon a režisér Gabriele Muccino se o hvězdičku zlepšil od předchozího Hollywoodského filmu Pursuit of Happyness. A doufám, že společně jako dvojice herec-režisér (podobně jako Tim Burton- Johnny Depp) vytvoří ještě pár zajímavých filmů, kde se opět budou snažit diváků dostat slzy do očí. Líbí se mi originální nápady v ději jako je stylový konec s medůzou. Všechny otevřené kapitoly mají svůj konec a vy nemusíte na konci nic dalšího řešit. Proč tohle, proč tamto... Já si kladu jedinou otázku, proč tu všichni řešíte Oscary? :) (27.12.2008)

..potřebuji sanitku! Co se stalo? Byla tu spáchána sebevražda! Kdo je obětí? Já!…. PROČ? ,,Je v mé moci změnit okolnosti!“ Kdo je Ben Thomas? Odkud se sakra vzal? Prvních 30 minut samé otázky a žádné odpovědi. Pak sleduji W.Smitha jako dojemného průvodce štěstím a neštěstím druhých v příběhu plného lásky, viny a vykoupení. Film o ,,muži, který by se rozdal“ bude možná sympatičtější těm starším, než těm, kteří očekávají, že se na scéně objeví kpt. Steven Hiller. A taky těm, kteří se nebojí utratit za kapesníky více než je zdrávo. Aby mne někdo 70 minut záměrně citově vydíral jsem asi ještě nezažil (zajímalo by mne, jak to vypadá v kině :-) ). Velice smutný film pro lidskou duši, kterou se režisér G.Muccino nesnaží vyléčit, ale nahlodat. A tím mi to za Štěstí na dosah vrátil i s úrokama! (19.03.2009)

Scénář: Grant Nieporte .. Will Smith & Gabriele Muccino a jejich druhý, opět průhledný tah na divákovy emoce. V úvodu sice zabalený do nejasné struktury zmatených scén, ovšem ještě do poloviny děje se však obsah láme a první "otázekplný" záběr rázem vyzrazuje celičkou pointu a zbytek filmu se už na ni a nutné doobjasnění souvislostí vlastně jen čeká. A tady se Muccino všemožně snaží tvořit krásné, z různých období seskládané, dojemnou atmosférou nasáklé, obrazy, hudba uchu lahodí (zvláště excelentní klavírovka během milostné scény) a Will Smith opět dokazuje, jak skvělý je herec. Nejspíš takový scénář totiž ani jinak nejde podat. Ke konci se pak asi najdou diváci, kterým budou slzy kanout a pravda, že Rosario Dawson vypadá tak dobře, že bych jí srdce také poskytl, jenže mé oči zůstaly suché. Bohužel, nic není tak silné, abych měl chuť si po skončení filmu dát opakovanou projekci, kdy bych se mohl opájet fungováním všech segmentů a flashbacků. Takže zase za tři. (27.12.2008)

"Dneska si chci zabrečet", říkala jsem si při výbírání filmu, na jaký se dnes podívám. Seven Pounds byla v tomhle ohledu rozhodně správná volba. Je to doják jak se patří, zpočátku zahalený tajemstvím, které nám děj postupně odkrývá až je úplně jasné, kam to vše směřuje.. Myslím, že dobrý člověk (takový, jakého by vybral Tim(:) v tom neuvidí "nudný a průhledný útok na divákovy city" a spíše bude mít po zhlédnutí chuť také lidem nějak pomáhat (byť jen na sekundu, přičemž ho to hned přejde..). Jen mě mrzí, že nebylo víc prostoru věnováno slepci... Každopádně Smithovi definitivně odpouštím Muže v černém a klaním se jeho hereckému umu. A na tohoto režiséra si odteď budu dávat pozor! (08.01.2013)