RocknRolla

První půlka se celkem táhne a vytváří dojem, jako by se Ritchie při návratu do starých kolejí malinko rozkoukával. Což jen potvrzuje zbytek, jenž výrazným nástupem "malého Johnnyho" konečně dostane pořádný šmrnc a vytahuje RocknRollu přesně tam, kde jsem ji chtěl mít od začátku - na vrchol. Ritchie navíc ustoupí i od příliš vážné hry, na níž se sice hezky kouká, ale není zase tolik zábavná a začne si hrát jako kluk na pískovišti, jemuž dal hodný strýček na hraní novou soupravu kyblíčků a lopatiček. Surreálnou honičkou vás napumpuje, vizuálními hrátkami zfetuje a závěrečnou pointou přímo odrovná. Nejlepší Butlerův film so far, brilantní Wilkinson a uhrančivý Strong. Ale především... Tenhle GUY to v sobě pořád má. 7/10 (31.01.2009)

S Ritchiem je ten problém, že všechny jeho "gangsterky" jsou úplně stejné. Zábavné, cool až na půdu, ale úplně stejné. RocknRolla bohužel není výjimkou a kouknout se na ní vám dá asi tolik nového, co pustit si po xté Podfu(c)k. Přesto se nemůžu ubránit čtyřem hvězdám, i když s velmi odřenýma ušima. 70% (16.05.2010)

Guy Ritchie po několika chybných krocích doklopýtal k řece propletené gangsterky...a jak vidno, tehdy ještě trvající manželství se na něm docela podepsalo, protože k formě nastolené svými dvěma velkodíly se jen lehce přiblížil, přesně podle hesla "do třetice všeho zlého". Máme tu sice opět podle potřeby sympatické či nesympatické herce (já vím, včetně úžasného Karla Rodena coby ruského mafióza zamilovaného do relativně nevyzáble a sexy vypadající Thandie Newton, who is a bitch, believe it or not), máme i cosi jako příběh, který se taky tak nějak uzavře, ale jeho jednotlivé větve tentokrát nějak ne a ne uplést kolem diváka tu správnou vrš, která by mu zabránila v odplutí za chutnější potravou. Možná je to mou osobní lhostejností k Gerardu Butlerovi a s postupem děje rostoucí nenávistí k tomu idiotovi co hraje "mladého roknrolu" (nebo jak té trosce říkat), ale tyhle moje dva osobní problémy nevysvětlují naprostou nezapamatovatelnost řady ne úplně hlavních postav a to, že mi konec nepřišel ani trochu překvapivý. To už se tak stává, když se skoro dvě hodiny hledá krysa a titulní "RoknRoula" a "vono nic", protože se všichni tentokrát jenom tváří drsně bez jakýchkoliv dalších emocí. Samotný lahůdkový classy mobster Mark Strong to zachránit nemůže. Přinejlepším 50% s tím, že už se s tímhle filmem nikdy dobrovolně nesetkám. (26.10.2010)

Nový tým, staré triky, ale hlavně už poněkud dospělejší pohled na svět, který přidává na váze drogovým dýchánkům a šíleným nápadům. Stačí se podívat, jak se zvedla věková kategorie postav a člověk se nediví, že jediná "klukovina", kterou Ritchie ve filmu vyvede je surrealistická honička s dvojicí nesmrtelných ruských gangsterů. Ale řeknu vám, výskal jsem při ní nadšením a zbytek filmu jel na spokojený volnoběh, pořádně z kopce. Ritchie to v sobě pořád má a jestli je RockNrolla jen takovým opatrným návratem do příjemně vytopeného londýnského podsvětí, pak věřím, že nás čekají velké věci. Přímé pokračování nezní špatně. Slupnul bych ho jako malinu i v případě, že by se v něm celých sto minut promenádoval před kamerou Mark Strong s vybitou bouchačkou a nabitým pohledem č. 2. Ten kluk má v očích silnější rentgen než Kabir Bedi. Chci víc. S Ritchiem nebo bez něj. Chci víc téhle britské rozpustilosti, která ač zestárla, je pořád na míle daleko od hollywoodské sešněrovanosti nebo francouzského lážo plážo stylu. (24.01.2009)

Guy Ritchie opět nezklamal, ale na Sbal prachy a vypadni či na Podfu(c)k to nemá, ale i tak se jedná o slušný nářez. O tom, že Guy Ritchie je stylař se nemá cenu bavit, opět nechybí typické rychlé střihy, zajímavé postavy a rychlé tempo. Nemůžu se ale ubránit pocitu, že trochu ubral ze své svéráznosti. Obsazení není vůbec špatné, hlavně Tom Wilkinson a nevěřil jsem vlastním očím, když jsem na plátně náhle viděl Karla Rodena :). Kvalitní a zábavná podívaná, které určitě za zkouknutí stojí, ale nečekejte nářezy typu Sbla prachy a Podfu(c)k.....PS Ten konec mi úplně připomněl Scorseseho Skrytou identitu :).......... (16.01.2009)