Nepozvaný hosť

Typický festivalový snímek: komorní, multikulturní, hlásající toleranci, pochopení, lásku k bližnímu, otevření svých srdcí a následkem toho zlepšení životů třeba tím, že budeme mlátit do djembe a pomáhat těm hodným imigrantům, kterým ten zlý, diskriminační systém hostitelské země strašně ubližuje. Tolik ve zkratce k poněkud naivně černobílému příběhu. Vyzdvihnout si zaslouží Richard Jenkins - udělalo na mě dojem, kolik toho dokáže sdělit beze slova, pouze mimickými svaly a výrazem očí. Tempo filmu bylo na mě bohužel až příliš vláčné, tak jsem si 15-20 minut před koncem bucla a viděla jen poslední vteřiny před závěrečnými titulky. Nezbývá, než po jednom z oblíbených uživatelů vyšpiónit, jak to vlastně dopadlo (tuším, ovšem potvrdit si to nezaškodí). Zdejší vysoké hodnocení ve mně vzbudilo přemrštěná očekávání, nějak extra hluboce mě "Nezvaný host" nezasáhl, ale to holt bude tím, že nevyznávám politickou korektnost a jsem přesvědčená, že návštěvník, zvlášť pokud se chce stát domácím, by měl dodržovat pravidla stanovená hostitelem a nebýt přítěží, co kolem sebe dělá akorát bordel a ještě si stěžuje. 67% (12.07.2011)

Hezky naaranžované sociální dojeníčko. McCarthy naštěstí do bubnu melodramatu bije s citem a postavy jsou milé, přirostou vám k srdci... Trochu mi u těchto filmů vadí jejich naivní humanismus a angažovanost (ne z principu, ale proto, že s divákem citově manipulují, aby ho dostaly na svou stranu), ale Nezvaný host je snesitelný případ. Jen při jeho sledováním zůstávám ironickým pozorovatelem nezvratných a čitelných událostí, nikoli prožívajícím divákem. (11.07.2011)

,,UŽ 20 LET UČÍM DOKOLA TO SAMÉ A ABSOLUTNĚ NIC TO PRO MĚ NEZNAMENÁ. NIC Z TOHO. JEN PŘEDSTÍRÁM. PŘEDSTÍRÁM, ŽE JSEM ZANEPRÁZDNĚNÝ, ŽE PRACUJI, ŽE PÍŠU. ALE NIC NEDĚLÁM.“....... /// Pan Vail už není nejmladší, talentu ke hře na piano taky moc nepobral a jeden by (po chvíli) řekl, že je to nerudnej a zatrpklej dědek. Na druhou stranu, když ve svým bytě v New Yorku najde bydlet cizince z ciziny, nepráskne je. Snad kvůli bubnu, snad proto, že má dobrý srdce nebo možná proto, že je sám. Zase jinej pohled na imigranty. Ne, nerozpláčou mě, ale ten film je o něčem, co má smysl. Má v sobě ohromnou sílu vyzařovat pozitivní energii. Malej film, pomalej film, přemýšlivej film .... ale MÁ TO V SOBĚ! Co? Přece ATMOSFÉRU! Atmosféru lidskosti, doteku, citů, domova..... Ano, žít má (ještě) smysl! Třebas ilegálně! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, kdo je průkopníkem africkýho beatu. 2.) Nechápu, proč si dědek nad náma koupil bubny. 3.) Stiflerovu mámu už znám. Teď chci poznat tu Tarekovu. 3.) Thx za titule ,,larelay“ a ,,ramon“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (24.08.2011)

Pokud bych měl tento krásný a dojemný film shrnout v jednom slově, bylo by to lidské. Thomase McCarthyho jsem znal spíše z rolí neškodných troubů (2012) a podlých zmetků (The Wire), ale v této roli (režiséra) se mi zatím zamlouvá nejvíce. Poměrně jednoduchý, ale silný a krásný příběh nám zde podává s lehkostí a nenuceností, kterou dokresluje dokonalá hudba Jana A.P. Kaczmareka (který složil geniální hudbu k českému filmu Karamazovi). Navíc výkon Richarda Jenkinse je opravdu působivý a po zásluze odměněný nominací na Oscara. Tady jsou veškerá slova zbytečná, to musíte vidět, prožít a (v tomto případě) slyšet. 100 %. (12.07.2011)

43rd KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2008 - HORIZONS - Horizonty - Konečně můžu ohodnotit jeden z nejlepších letošních filmů z Karlových Varů. Herec a nyní i režisér Tom McCarthy svým debutem The Station Agent (Přednosta) nasadil laťku hodně vysoko a tímto The Visitor (Návštěvníkem / Nezvaným hostem) ji téměř dokázal vyrovnat. Richard Jenkins je ve filmu opravdu úžasný, konec filmu je dosti předvídatelný... - 4. místo - 95%, AUDIENCE AWARD - Divácká cena deníku Právo (Divácká cena: 1234) - 1.37/238 (07.01.2009)