Tmavomodrá, takmer čierna

Pekný námet, výber postáv a aj celkové spracovanie. Takýto štýl s rozvetveným dejom pomedzi rôzne postavy filmu mi je veľmi sympatický, ale v tomto prípade mi prekážala tak trochu absurdnosť (občas viac ako len trochu) niektorých situácií a aj samotných koncov všetkých vetiev filmu. Aj keď sa naskytá otázka "Nie je aj život okolo nás tak trochu absurdný?". Po dlhšom rozmýšľaní ma napokon ovládol pocit, že v podstate na každom kroku sa človek v medziľudských vzťahoch stretáva s nesmiernou absurditou. Ak bolo cieľom filmu rozvíriť tieto pocity, tak sa mu to podarilo dokonalo. Španieli vedia skvelo narábať s emočnými náladami príbehov, a toto bol toho len ďalší dôkaz tohto majstrovstva. (06.03.2014)

Netroufám si tvrdit, že režisér Arévalo popsal všechny polohy lásky, ani všechny sexuální polohy se do filmu nedostaly, ale to, co se mu do jeho snímku vešlo, má při vší ujetosti motivů a nepravděpodobnosti zobrazených situací hlavu a patu, je to profesionálně naservírované a hlavně ohromně sympatické. Skládačka osudů několika lidí, kteří hledají lásku a jsou při tom vystavení nelehkým ranám osudu. Hlavní hrdina hledá nejenom životní partnerku, ale především své místo v životě. V americkém filmu by nejspíš vzepjetím sil a souhrou příznivých okolností ke štěstí přišel, tady se ale postupně smiřuje se svým životním údělem a podobně jsou na tom i ostatní postavy. Slušné vztahové drama, které mi po několika omylech ve výběru filmů udělalo radost. Celkový dojem: 90 %. (09.04.2012)

Moc se mi líbila Marta Etura, ta žena má v sobě prostě jiskru. Mám ráda španělské filmy, umí vyzdvihnout své stinné stránky. A ač je tohle téma téměř rutinou ve filmové kinematografií, španělé se nebojí přitvrdit tam, kde ostatní se bojí. Celkový děj je spíš o hluboké touze najít lepší život, a uznání pro svou osobu. Můžeme zde vidět několik postav, které se potýkají s krutou realitou osudu, a upřímně můžu říct, že každá z těch postav, nabízí tak akorát, abyste si vzali z každého trochu, ale zároveň se nerozmlsali. (14.05.2016)

Chvílemi jsem si připadal, že sleduji něco od Almodóvara, ale vedle něho jsou Všechny polohy lásky přeci jen trochu více plytkou záležitostí. Tato vztahová mozaika osciluje mezi multipersonálními dramaty Alejandra Gonzálese Inárritu a lehce zvrácenou poetikou Almodóvarových děl a rozhodně se jedná o to kvalitnější ze zajímavé španělské produkce. Ačkoliv se (především) jedná o vztahové drama, vyskytuje se zde nemalé množství kvalitních komických prvků, které dokážou celou podívanou v pravou chvíli oživit. Kvalita všech mikropříběhů je kolísavá, avšak i těch pár hlušších míst vždy podrží skvělí herci. Všechny polohy lásky nejsou perlou španělské kinematografie, je to „pouze“ velmi dobrý film, který by mohl být trochu více osobitý, aby dosáhl kvalit tvorby slavných španělských auteurů. 80% (15.06.2010)

Já osobně mám vztahové filmy ráda a ačkoliv jsem nevěděla co mohu očekávat od tohoto španělského filmu a mně úplně neznámého režiséra, tak jsem byla příjemně překvapená. Komplikovaných vztahů (poloh lásky) se tady předvedla celá škála a přitom se nekonalo žádné klišé. Až na dřeň mě sice film nedostal, přesto byl zajímavý se svými tak rozporuplnými vztahy mezi všemi protagonisty. Jaká a kde je hranice mezi přátelstvím a láskou, o svědomí, odpouštění, obětavosti, či určité dravosti v hledání svého místa v budoucnosti. Nikdo z nich to neměl rozhodně jednoduché i když to bylo místy až úsměvné. Tentokrát se opravdu strefili do drama, komedie a romantiky. A vůbec se nedivím, že nominovali herečku Martu Etura za nejlepší výkon Azuloscurocasinegra:-) (24.07.2012)