Klub poslednej nádeje

Tento žáner a téma nieje moja šálka kávy, ale musím povedať, že ma táto téma celkom zaujala a pomohli tomu aj skvelý herci. Najväčší problém mám asi len s tým, že Dallas Buyers Club sa vlastne za celý čas nikam moc neposunie. Síce bol celý čas zaujímavý, ale niečo navrch nepridá, ničím nestrhne. 70% - 3* (18.06.2014)

Víte, co jsem zjistila na konci tohoto příběhu? Že se nedívám na Matthewa, ale na Ronalda, který má AIDS a bojuje, co bojuje, přímo se rve o svůj život, potažmo i o životy těch ostatních všemi možnými prostředky. Když mě tenhle fakt došel, tak jsem si uvědomila jaký je Matthew Pan herec, který nota bene ubral pro tuhle roli hodně na váze a já tiše doufám, že to zase nabere nazpátek. A to byl stěžejní moment, kdy jsem se rozhodla dát si ho na výsluní do mé topky, protože to byl luxusní výkon. Tím to neskončilo a nechci se tady opakovat, ale já jsem Jareda taky vůbec nepoznala, takže jemu patří určitě také můj obrovský obdiv, protože tu roli dal na sto procent věrohodně. Určitě souhlasím s tím, že to byl herecký koncert dvou mužů, kde mě jejich skutečná identita došla až na konci. Bravo, tomu se říká herectví !........... Byl jednou jeden den, kdy v ranních zprávách hlásili, že v Dallasu je krásně jasno, ale pro Rona to byl ten nejčernější den v celém jeho dosavadním životě. (17.01.2014)

Matthew McConaughey mi z filmu Magic Mike zostával v pamäti ako parketový šašo a prototyp mužskej estetiky a zrazu úplne iná herecká poloha. Precítená, s úplne odlišným fluidum, proste iná a absolutne pre neho netypická. Veľmi zapôsobil, nielen kvôli figúre hraničiacej so sebadeštrukciou, no bolo vidno ako dáva zo seba úplne všetko. Zaujímavé bolo sledovať štruktúru charakteru hlavnej postavy, ako sa postupne odhaľujú všetky zákutia osobnosti, životného príbehu a konečného prínosu jednej veľkej snahy o ľudský život a dôstojnosť. Film bez príkas, technických, trikových, jednoduchým naratívnym štýlom si získava sympatie. (07.03.2014)

Čekala jsem vzorného otce od rodiny, který byl nedopatřením infikován při krevní transfuzi, následně srdceryvný příběh o jeho umírání a hnusnou pachuť na patře. Kanaďan v americké produkci mohl natočit citově vydírající snímek, ale on řekl ne a natočil fakt dobrý film, kterému lze vyčíst jen sklouzávání do stereotypu. Bez opakování některých scén by mohl být snímek o půl hodiny kratší a tudíž dynamičtější. Jinak skutečně nelze vytknout nic. (04.03.2014)

Ron Woodroof je dělník a fanda do rodea, ale především milovník života, který si ho umí užívat a ničeho si přitom neodříká. Drogy jsou snadno k mání, chlast teče proudem a holky, co se motají kolem jezdců rodea, jsou obvykle svolné někde v přívěsu věnovat příjemnou chvilku ctiteli a rozptýlit nudu. Jsou raná 80. léta, pryč je doba ropných šoků, hořkosti vietnamské porážky a občanského aktivismu. Přišla éra reaganomiky, yuppies a nového sebevědomí. Nic se nezná nemožné a heslem dne je zábava. Jako blesk z čistého nebe zapůsobí po ošetření úrazu zpráva lékařů o tom, že Ron má rozvinutý AIDS a podle jejich zkušeností mu zbývá 30 dní života. Dosavadní životní styl i všechny hodnoty, které Ron vyznával, jsou rázem pryč. Jenže místo aby pasivně vyčkával na smrt, rozhodl se s ní poprat. Nejen s ní, ale i se systémem, který nemá rád ty, co vyčnívají a hledají postranní cestičky mimo vytyčenou trasu. Ron se stane propagátorem neschválených léčebných metod a nepovolených léků. Z 30 dní se stávají stovky a poté celá léta. Mění se přístup k AIDS, mění se společnost a mění se i hrdina příběhu. Z jižanského neotesance a homofoba v člověka, který pochopil nutnost tolerance a umí se pohybovat mezi příslušníky sexuálních menšin. Klub poslední naděje je drama založené na silném příběhu a kontroverzním nepřehlédnutelném hrdinovi. Řekl bych, že volbou nepříjemného tématu o lidském strádání a umírání, nelíbivého způsobu vyprávění (dalo se mnohem výrazněji pracovat se sentimentem nebo naopak použít cynický černý humor) a především výkonem Matthewa McConaugheye a Jareda Leta v hlavní a vedlejší mužské roli se řadí Klub k nejzásadnějším filmům sezóny. Honza Tříska kdysi na adresu amerických herců prohlásil, že v zájmu role a pověsti jsou ochotni podstoupit prakticky cokoli, a McConaughey dokládá, že Tříska nenadsazoval. Z hezounka, který ještě nedávno okouzloval v romantických komediích, se transformoval do chodící reklamy na krematorium, které byste z fleku spočítali každé žebro na hrudníku a které z vyzáblé tváře poznamenané stresem dál planou oči odhodláním. Tohle je bez nadsázky špičkový herecký výkon hodný oskarového klání. Celkový dojem: 90 %. (19.02.2014)