Sněženky a machři po 25 letech
The Great Thaw
Réžia:
Viktor TaušKamera:
Milan ChadimaHudba:
Walter KraftHrajú:
Jan Antonín Duchoslav, Michal Suchánek, Eva Jeníčková, Václav Kopta, Veronika Freimanová, Radoslav Brzobohatý, Juliana Johanidesová, Jakub Prachař (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Co uděláte, aby se Vaše 25 let stará platonická láska stala skutečnou?... Možná všechno a možná nic, možná zjistíte, že to, co se za 25 let nestihlo, se už nezvládne… Sněženky a machři jdou ve stopách životů hlavních hrdinů v době, která všechno změnila. Jak prošli jejími nástrahami a jaké šrámy to na nich zanechalo? Kam chtěli jít, kam došli a kam ještě dojdou? Jsme opět na horské chatě, kde se všichni po letech scházejí a opět zažijí mnoho nezapomenutelných chvil. Na horách se setkávají někdejší spolužáci, aby se viděli, aby si zavzpomínali a aby sami sebe ujistili v tom, že to s nimi ještě není tak hrozné, protože ty někdejší holky a kluky si stále nesou v sobě. Co na tom, že už uběhlo mnoho let, co na tom, že se změnil svět i všichni účastníci někdejšího lyžařského kurzu, z něhož se časem stala legenda.
Film navazuje na kultovní „jedničku“. Herci a jejich postavy jsou o 25 let starší, v jejich postavách se odráží to, co za ta léta zažily a prožily, a to se samozřejmě odrazí i ve filmu samotném. Sněženky a Machři po 25 letech jsou komedií, jsou vyzrálé, mají svoji nostalgii a styl humoru. Osloví širokou veřejnost, a to nejen diváky původní jedničky, ale i jejich děti – prostě celou rodinu. Režisér a kameraman díky praxi z natáčení reklam a v případě kameramana M. Chadimy i ze zahraničních filmových zakázek, vytvořili velmi zajímavou obrazovou linii plnou akčních záběrů a obrazových změn.
(oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (1 122)
Až na extrémně depresivní koncovku, která je a) dementní, b) vykalkulovaná, c) úplně zbytečná poměrně vydařený kousek, jenž se nemá ve světle Takové normální rodinky a jiných katastrof letošního roku za co stydět. Opakování vtipů je naštěstí umně strháváno na úroveň uvědomění si, že co fungovalo tenkrát dnes nemůže z mnoha důvodů fungovat znovu (viz. reakce Václava Kopty aka Radka Převrátila), nové, spíše jednorázové frky zapadají do celku hlavně díky famóznímu Suchánkovi a překvapivě příjemnému (i herecky) Prachařovi a osobně mě hodně potěšily linie mladých a Převrátila s profesorkou Hankou. Takhle nějak bych chtěl vidět Sněženky po celou dobu. Jako vyváženou hořko-sladkou komedii, kde se pracuje s oběma generacemi, přičemž chodí okolo unavený Suchoš a píše "něco vtipného". Vyhodit většinu scén se stále stejně přímočaře idiotským Duchoslavem, všechny detailní záběry na Botoxem a plastikami zlikvidovanou Jeníčkovou a zbytečně velkou deku nenaplněných snů, a mohlo to být na úrovni jedničky. I tak ale vládne spokojenost. ()
Recyklace BEZ legrace. Lítostivý a sebelítostivý vejškrabek, který scenáristé násilím vycpali toporně pronášenými hláškami z prvního dílu, otravně zbytečnými postavami, z nichž Slověna je po Droběně z Popelky jednou z nejděsivějších figur českého filmu a čerstvým horským vzduchem se vznáší jakási všudypřítomná upocená a zatuchlá trapnost, v níž se divák nutně cítí trapně za zestárlé hrdiny a pokus o sebereflexi v rámci hospodského alkotlachání bolí jak čert. Klasické achillovky českého filmu zůstávají namožené. Trapné repliky, product placement použit jako pěst na oko, herci jsou až na neochvějného barda Brzobohatého a zajímavou divadelní patetičnost J.A. Duchoslava, který jako jediný "nedospěl" a nezpamprdovatěl unylí, lyžovací scény nenápadité-srovnání s juvenilním lyžákem navzdory technice nedopadá dobře. Několik wth scén jako intimní chvilka pod kopou dřeva, výchova dívek v Čechách a bulvární hyenismus v praxi dílo zkázy dodělá. Zapracování reálií do scénáře je asi nejsmutnější pokus- zejména v případě Suchánka, který z otloukánka vyrostl v prime-time komika a Jeníčkové, jejíž monolog vysloužilé herečky vyznívá až parodicky. Sněženky jsou cítit jako sraz pánů herců, kteří otrocky odříkávají své staré dialogy. Sraz filmových postav s oním nostalgickým feelingem "takoví jsme byli, čas už nevrátíme" se nekoná. Těch pár výborných songů od Waltera Krafta jakous-takous vzpomínkovou atmosféru nahazuje, ale hned po závěrečných titulcích jsem si uvědomila, že sequel se měl zaseknout ve fázi traileru. Na rozdíl od téhle prkenné srandy-kopec ve stylu kopírovat-vložit-zavlažit slzami a zamlžit nostalgií funguje. P.S. Konečně jsem docenila Snowboarďáky. P.P.S. Původní film vnímám jako hořkosladkou výpoveď, nikoli čistě jako humornou kultovku, jen tak pro pořádek. ()
První díl patří aspon do staré české známé klasiky. Jako první díl řadím pouze do průměru, takže jsem dal s odř.ušima tu třetí hvězdu. Tohle je ale mnohem horší. Možná trochu potěší návrat známých herců z předchozího filmu. Ale dělat návraty po tolika letech ? To se mnohdy nevyplatí. Zde funguje možná jen trochu to herecké obsazení, jinač příběhově slátanina a blbost. Vydržet se to dalo, ale bylo to peklo. Hodnotím proto jen na 16% = * ()
"Můžete taky vymyslet něco novýho?" - tak přesně tahle věta z filmu sem úplně sedí. Trochu zbytečný pokračování kultovní komedie totiž není pomalu o ničem jiném, že se v každé scéně připomene nějaká hláška či situace z oblíbeného snímku. Jenomže zasměje se tomu v této verzi ještě někdo,nebo si radši pustí výborný první díl? Já bych se teda radši rozhodnul pro tu druho možnost, protože příběhově je tohle o ničem. Postavy sice mají docela slibný zápletky, ale nikam se to nakonec nepohne a nikoho to nijak nezmění a nikam nedospějou.. Melancholie a skuhrání nad tím, jak už jsou všichni starý navíc taky moc nefunguje. Prostě scénaristiky a režijně prázdný. Ale na druhou stranu to není zas tak nesnesitelný jak jsem čekal. Kamera je na naše poměry slušná a herci hrajou většinou fakt hodně dobře, jenom ta Jeničková mi bude asi pít krev vždycky. Celkově takovej slabší průměr a je to přesně tak zbytečný jak jsem čekal. ()
Podle mě se nejedná o takový propadák, zvlášť, když jsem to čekal ještě horší. Scénář napůl od Radka Johna zaručuje alespoň trochu kvality, která zde určitě je. Pochopitelně, opakující se fóry, na kterých stál předchozí film a humor na bázi lehké stupidity. Jinak se ale, v mých očích, jedná o důstojné pokračování. Většinou neveselé osudy vzpomínajících gymnazistů vytvářejí kvalitní dramatický nádech. Vyvíjející se vztah Václava Kopty a Veroniky Freimanové - velmi slušné. Myslím si, že čistě komediálně laděný film, by dopadl ještě hůř. Rozhodně to stojí alespoň za jedno zhlédnutí. V hodnocení mě utvrdila i dobrá hudba. ()
Reklama