Reklama

Reklama

Co kdyby se všechna metra světových metropolí propojila v jeden světový obří dopravní systém?
Příběh se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy se svět potýká s nedostatkem ropy a všechna městská metra v Evropě byla propojena v obří podzemní dopravní systém. Ve Stockholmu žijící Roger má však zvláštní starost. Kdykoli sestoupí pod zem, pohodlné cestování mu znepříjemňuje neznámý hlas v hlavě. Obrací se proto k tajemné Nině, aby mu pomohla utéci ze znepokojujícího prostředí spletitých tras metra. Čím se však dostávají dál, tím hlouběji je Roger zaplétán do neznámého spiknutí. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (91)

PKD 

všetky recenzie používateľa

Je to škoda, že to není na více jak 3, páč zákl. idea je zajímavá, ale to by zde nesměl býti takový nic+moc scénář, kterýžto dle mého až moc spoléhá na ten vizuál, který mi příjde jako mix anim. Zemana a animačních piškuntáliích na jutub. Jako hraná distopie by to možná bylo lepší. Hl. postava vypadá jako z těch hrůzných fotek z koncentračních táborů (záměr?) a jeho partnerka Anna zase jako zajímavý mix Lucky Bílé a černošky.;-) Nejlépe dopadla Nina. Tak se tvůrcům opravdu povedla. Angličtina nebyla špatná (Udo Kier to jistí) ale mám pocit, že v norštině/dánštině/šwédštině by to bylo o něco démoničtější. Nevím sice přesně, co mají autoři proti šampónům ovládajích lidi, ale docela časté prvky alá Hello Kitty, tomu daly aspoň nějaký ujetý šmrnc. A taky jsem si všiml na poličce v Rogerově bytě, Pikachu.:) A to jak 90% děje tone ve slušné temnotě, mi připoměla Lynche. Nejzajímavější je nakonec na tomto projektu hudba, která mi v 1.pol. zněla jako Max Richter z Le Congress či Waltz with Bashir. A mám silný dojem, že nakonec nejzajímavějším prvkem na celém filmu jest závěrečný song. Ten byl totiž pohříchu atmosphéričtější, než celý film dohromady. Na 1 kouknutí, ok. Ale mělo to dle mého, na víc. ()

Crawler-D 

všetky recenzie používateľa

Futuristická vize světa, kde jsou evropské metropole propojeny podzemním systémem metra, které umožňuje neuvěřitelně rychlý transport. Do toho se svět topí ve všeobecné krizi, díky čemuž povrch vypadá jak po nukleární válce a korporace se ještě snaží pomocí šampónů našeptávat lidem. Kdyby to všechno nedržela pod jednou střechou tísnivá atmosféra, od začátku do konce by se člověk ptal proč. PROČ? Veškeré futuristické nápady ztroskotávají na banálních logických úvahách. Základem máme to úžasné metro. K čemu slouží? No aby se postavy podívaly do skandinávských měst i Berlína a Paříže, jako by to mělo nějaký význam. O to víc to celé ztroskotává při úvahách o celé společnosti. K čemu by ve světě, který se musí od rána do večer dopovat antidepresivy, bylo, že se za pět minut dostanu do hlavního města cizího města? Stejně tak koncept vniknutí do myslí obyčejných lidí je naprosto špatně uchopen, protože v tomto světě je zájem o lidskou pozornost to poslední, co vám pomůže. Takže vlastně není jasné, o co to v této báchorce jde, když v dystopickém světě, jak byl nastíněn filmem, by takové metro (ostatně kde se vzala technologie?) a našeptávání lidem, co mají dělat, bylo všem na nic. ()

Reklama

Emo-haunter 

všetky recenzie používateľa

Metropia nesmírně překvapila, a aktuální hodnocení za mě zcela neodpovídá skutečnosti, protože snímek je naprosto originálním počinem. Při absolutní tmě a pár pivek ve mně jsem se rozhodl, že si tento animovaný film pustím, a vůbec jsem nelitoval. Ta originální kontroverzní animace, ty nesmírně působivé naturalistické obrazy, skvělý anglický dabing, postapokalyptické vize, strach a temnota, černobílé pojetí existence, to vše jsou kladné faktory, díky kterým jsem se rozhodl udělit takové hodnocení. Typické existenciálně a naturalisticky laděné postavy působí dojmem, že o nich nevíte vůbec nic a přitom všechno. Genius loci má přitom hodně mysteriózní atmosféru, která v té tmě místy vyráží dech. Příběh a rozuzlení je sice děsně easy, ale čert to vem. To ostatní kolem je nesmírně funkční, pobuřující, alegorické, ale přitom reálné, drsné a pravdivé. Metropia byla tedy pro mě příjemným překvapením, nezklamala ani v nejmenším. Určitě uvažuji nad druhou projekcí časem, takovou atmošku nelze jen tak napodobit. Přesně takové bloudění nocí jsem si představoval v hlavě při čtení Procesu od Franze Kafky, kdy protagonista Josef K. má s Rogerem společného více než se může zdát. Takových filmů je třeba natočit více, a je škoda, že tento tak nějak zapadnul a není moc známý, protože jeho poselství je dodnes aktuální v mnoha sférách. 8/10. ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Metropie je ambiciózní kousek, který chtěl k výrobě celovečerního animovaného filmu využít experimentální techniky a originální vizuál. Což o to, obojí je naplněno a vytváří dohromady svět nepříjemné dystopie, která připomíná známý sci-fi román Obchodníci s vesmírem od Fredericka Pohla mapující svět ovládaný bezohlednými obřími korporacemi, manipulačními technikami a všudypřítomnou reklamou. Potíž je ale v tom, že opravdu vážně pokulhává to, co dělá animovaný film tím, čím je. Tedy sama animace. Přitom divák si v posledních 15 letech zvykl na opravdu dynamický vývoj animačních technik a díky rodinným celovečerákům i fenoménům, jako je rodina Simpsonových, ji považuje prostě za samozřejmou. Možná to byl i záměr, ale v tom případě naprosto mylný a spíš se jedná o neumětelství. Je to pomalé, s nepříliš propracovaným světem i postavami. Tři hvězdičky nakonec dávám za určitou výlučnost a originalitu, protože velkou konkurenci tahle produkce neměla ani v minulosti a nemá ji ani dnes. Celkový dojem: 50 %. ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Celkem zajímavý film, který hodně ztrácí na tom, že má místa, která sice nejsou nudná, ale nijaká. Je jich bohužel hodně a jsou všude. Na tu animaci jsem si musel zvyknout, naštěstí to dlouho netrvalo. Líbí se mi i ta myšlenka metra nebo toho šamponu. Bohužel, tady je nijakých a někdy i nudných míst jak smetí, tak to budou jenom 3* ()

Galéria (9)

Zaujímavosti (7)

  • Hyperrealistický styl, charakterizovaný i často citovanými slovy „jako kdyby Kafka namaloval Poslední večeři kulometem“, je výsledkem propracované techniky kombinující fotomontáž a animaci. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Vizuální podoba filmu byla inspirována díly Terryho Gilliama, Roye Anderssona a Jurie Norštejna. (Aelita)
  • Salehova dystopická vize Evropy, v níž jsou jedinci kontrolováni systémem, odráží stopy orwellovských a kafkovských děl. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama