Hraběnky

Nádherně vizuální a atmosferický seriál, kde nejsou v popředí eskapády kdo-s kým-kolikrát atd., ale krajina, která determinuje život lidí, kteří se tam usadili, nebo kteří odtamtud utíkají. Důraz kladený na formu mi ani v nejmenším nevadí, protože mi obsah nepřijde vůbec ošizený. Ráda se nechám opít kamerou - kde v českých seriálech se člověku poštěstí vidět takové kompozice? Někdo to může klidně považovat za pózu a do extrému vyhnanou samoúčelnost nesouvisející se zpracovávanou látkou, ale mně to dokonale ladí: celek tvořený hudbou, kamerou, herectvím a scénářem je mi bezvýhradně příjemný. (18.08.2012)

Hraběnky patří rozhodně k tomu lepšímu co vzniklo v České seriálové tvorbě, některé zaujatá hodnocení tento seriál házejí vedle takových serialových zločinů jako je Ulice nebo Ordinace v ružové zahradě a přitom Hraběnky nabízejí ukázku dnešního venkova dost věrohodně kdy hlavní hrdinové bojují s každodeními strasti a slasti které život na venkově vyžaduje, dávno jsou pryč doby Chalupářu svět se mění a lidé také, jasně seriál má aji mnoho chyb a zbytečností ale Jaroslav Brabec si vybral výborné herce v čele s Josefem Abrhámem jako Josef Hrabě zatvrzelá hlava rodiny nebo Jana Hlaváčová, Lenka Vlasáková a další kteří podávají výborné výkony. 75% (17.07.2012)

Dovolím si porušit zdejší tradici a nebudu hodnotit nový český seriál po první zhlédnuté epizodě. Učinil-li bych tak, obdržely by Hraběnky lepší čtyři hvězdičky. Poetické obrázky z českého venkova, dokreslující melancholickou atmosféru a občas pročísnuté zásahem blesku; výborní, typově přesně obsazení, herci; slušná hudba a solidní základ pro mnoho dramatických situací. Několik prvních epizod, stále sledovaných pod vlivem euforie z výjimečnosti Hraběnek oproti jiným současným českým seriálům, mi ani nevadilo, že na tom základě není nic moc stavěno. Syrové slovní konfrontace dvou a více postav však začaly čím dál častěji střídat ultratrapné momentky typu „mamča kupuje mobil“. Proboha, něco modernějšího by to chtělo! Pochybnosti o způsobilosti scénáristů napsat cca 16 hodin smysluplného děje, narůstaly přímo úměrně s množstvím scénáristických berliček, kdy je nám slovy neobratně vysvětlováno, proč postava činí, co činí. Očekával bych, že to bude dostatečně patrné z jejího „vnitřního prokreslení“. Bohužel není. Vrcholem všeho, špičkou ledovce bezradnosti, pro mě byl dialog zhruba tohoto ražení: (Muž jede na kole, nevšimne si nataženého drátu a vzápětí letí přes řídítka. Kolem jede koňmo mladá žena) – „Jste v pořádku?“ –V pořádku? Ano, ano“. Konec scény. U Formana by to svou zamýšlenou trapností bylo úsměvné, tady, míněno zcela vážně, to vzbuzuje leda tak lítost. Výše uvedený dialog navíc není veden v češtině, nýbrž zpolaanglicky, zpolaněmecky, s čímž souvisí další problém scénáře: zcela zbytečná snaha o protlačení „kosmopolitizujících“ prvků (děvočka z Ukrajiny, její pěstmi pěstění bratři, tajemný Němec). Podobně jako u Prison Breaku (mám to ale odvahu, srovnávat nesrovnatelné, viďte?), zpočátku snadno přehlédnutelné maličkosti vyrůstají do obludných proporcí a stávají se ohromně otravnými. Z nešikovnosti dramatické výstavby některých scén mě nejednou rozbolely všechny svaly v těle (ano, včetně mezižeberních). Když jsem celý rozbolavěný odcházel od sedmé epizody, bylo mi jasné, že tohle dál nemá cenu. Škoda no, snaha (by) byla. 60% (16.10.2007)

Stal se zázrak a češi zvládli natočit seriál na světové úrovni. Hraběnky jsou dějem občas až absurdně vyhrocené (předsavte si Josefa Abrháma, jak jde s dvojbrokovnicí vyhnat z cizí chalupy tři namakané Ukrajince), ale díky režisérově práci se stylem a hereckými výkony jsou vždycky stoprocentně uvěřitelné (kdybyste viděli, jak odhodlaně se pan Abrhám tváří, utekli byste taky). Scénář hojně využívá šablonovité situace, které jsou dobře povědomé ze zahraničních seriálů, ovšem v našich končinách jde o inovaci a právě díky režisérovi působí svěže a, jak už jsem psal, uvěřitelně. Kolikrát se i divím, že některé provařené fráze ("Chtěla bych jít k tobě, ale nemůžu, bojím se, že někomu ublížím") opravdu můžou fungovat a vzbuzovat opravdové emoce bez patosu, navíc v českém jazyce. Pan režisér Brabec je génius! (11.09.2007)

Musím uznat, že po dlouhé době je toto zajímavý televizní počin. Josef Abrhám si už zvykl na zubní protézu, s níž měl v druhé řadě Nemocnice silné problémy, a hraje zcela bravurně, bezprostředně, jakoby nevyvíjel žádnou hereckou akci, přirozený v momentech lehkého dojetí i rozčilení. Jednání postav je ve většině případů věrohodné, což už samo o sobě je přínos. Některá klišé v podobě - herecky nemotorného, ale nesmírně sympatického - bohatého Němce přebolí při pohledu na životně zachycenou českou vesnici. Největší potěchu mi však poskytuje nádherné, plaché herectví Lenky Vlasákové. - - Po jedenáctém díle oceňuji i odvahu nechat zemřít jednu z hlavních postav a doufám, že reakce rodiny na její odchod bude v následných dílech (psáno 15.11.07) zajímavě a psychologicky věrohodně zpracován... (08.11.2007)