Balzac a malá čínska krajčíročka

Hořce humorný film o době, kdy byli synové a dcery třídních nepřátel posíláni po čínské kulturní revoluci z měst na venkov, aby zde byli "převychováni". Dva mladíci se tak dostali do hor mezi prosté lidi, kteří neuměli číst a psát, ale naprosto přesně věděli, co je správná cesta, protože tu vytyčil velký předseda Mao. Není to sice moc k smíchu, ale v tomto filmu to bylo podáno tak, že se člověk usmívat musel. Co také jiného, když Mozartovy sonáty mohl jeden z mladíků hrát až poté, co tajemník uvěřil, že je to skladba "Mozart zdraví předsedu Maa" nebo "Lenin v roce 1918". Ta druhá jmenovaná se tajemníkovi tolik nelíbila:-) Scéna s vrtáním zubu za pomoci šicího stroje je také velmi úsměvná, stejně jako spousta "komunistických hlášek", v nichž se zhusta objevují výrazy: buržoazní, reakcionářský apod. z úst lidí, kteří ani pořádně nevěděli, co to je, pouze papouškovali, co slyšeli na schůzích. Vesničtí kluci se zase přeli nad obrázkem v knize, jestli je to Marx ("Ne, ten má vousy.") nebo Lenin ("To bude spíš Lenin, ten má pleš."), přičemž to nebyl nikdo jiný než Gustav Flaubert. K tomu všemu krásná hudba, kamera a roztomilá představitelka vesnické švadlenky, které zakázané knihy, jež jí mladíci předčítali a z nichž se sama učila číst, ukázaly (zejména Balzac), že má rozhodně na víc, než zůstat negramotnou vesničankou, a proto se rozhodne udělat velký krok do neznáma. (11.03.2007)

Tenhle film se šil z velmi dobré látky, ale švadlenka jako kdyby šila horkou jehlou. Ukázka komunistické primitivnosti co devastuje sílu moudrosti měla být mnohem silnější. Vztah dvou studentů k vesnické švadlence se mě sice snažil chytit, ovšem chyběli mu natažené ruce. Kdyby tuto filmovou látku šil Balzac jistě by to bylo za pět hvězdiček. (09.03.2007)

Nebyl to špatný film, ale tomuto filmu na podobné téma nesahá ani po kolena http://www.csfd.cz/film/69672-vyobcovana-tian-yu/. // http://www.ceskatelevize.cz/program/detail.php?idp=1095894032&day=1173308400&time=21:50&ch=2&searchstring=Balzac+a+%9Avadlenka&backaddr=search (09.03.2007)

Mnoho cinskych filmu jsem sice nevidel, ale tohle je film s velkym F. Film se odehrava v 70. letech kdy jsou dva chlapci Ma a Liu poslani, za tvrdeho cinskeho komunismu, na prevychovu do hor. Shodou okolnosti se temto chlapcum dostane moznost navstevovat kino, ktere je ve meste vzdalanem dva dny cesty, a pote museji prevypravet pribehy cele brigade. Chlapci se seznami se Svadlenkou, vnuckou krejciho, do niz se zamiluji (na konci uvadeji ze ji miluje kazdy jinak). Jednou se dozvedi, ze se v brigade u jednoho chlapce nachazi "zakazene knihy" (vetsinou francouzska beletrie - Dumas, Balzac...) a tak kufr i s knihami ukradnou. Oba pak predcitaji Svadlence, ponevadz ta neumi cist. Nejvice si oblibi prave Balzaca. Podle jejiho dedecka se Svadlenka zacne menit, diky tem burzoaznim zvastum, ale nakonec, kdyz se ubytuje u chlapcu, se mu to tez zacne zamlouvat a tak krejci sije francouzskou nebo namornickou modu... Celou vesnici si navic sprateli tim, kdyz prokazou lekarske schopnoti na zubu jednoho z vudcu brigady. Pak se presuneme o 30 let dopredu, kdy se oba chlapci opet setkavaji a vzpominaji. Jeden z nich byl o vesnici natocit reportaz, ponevadz cele udoli ma byt zaplaveno, kvuli giganticke prehrade, jez byt zdrojem elektriny pro 200 milionu lidi........... Film je velice poutavy, dojemny, s vynikajicim pribehem, scenarem, dobre sehrany herci. S vynikajici hudbou Mozarta, paradni kamerou.... Proste se jedna o jeden z nejlepsich neamerickych snimku, jake jsem mel tu cest videt....... (09.03.2007)

Nádherný komorní snímek o světě, který je pro Evropana tak vzdálený, nepochopitelný, krutý, nespravedlivý, drsný, exotický, ale přesto jsou v něm lidé smířeni se svým osudem a prožívají tu lásky i pohnuté pocity štěstí. Západní pojem svobody je tu však velmi zredukován a člověk je tu z hlediska naší osvícenské humanity doslova zašlapáván do hlíny a bláta, všechny základní (západní) lidské svobody a práva jsou tu porušovány a život člověka je násilně ořezán na samou dřeň. Scény jako domácká interrupce (,,Sňatek je povolen až od pětadvaceti. Mně je teprve osmnáct. Mít dítě je ilegální"), ,,léčení" malárie vhozením do ledového jezera a sešviháním prutem (,,Je to nejlepší způsob, buď se uzdraví nebo zemře..."), vrtání zubu, pálení knih a mnohé další jsou z našeho pohledu tak exotické, že se jim ani nechce věřit. A přitom je tenhle svět, okleštěný o takové ,,zvrácenosti", jako je čtení knih či poslouchání hudby, vzdálen sotva pětadvacet let a pár tisíc kilometrů a možná se v čínských horách na čínském venkově opakuje ten příběh dodnes... Neuvěřitelný příběh moderního (Maova) čínského světa... (08.03.2007)