Světla páteční noci

1. série Páni, jen málokdy se mi stává, že bych byl takhle nadšený hned po první sérii. Jenže tohle má všechno, co u seriálu hledáte. Tedy pokud hledáte sportovní drama, protože tady je sport v hlavní roli. Ale není tím jediným, co se tady děje, jsou to totiž i jiná a to velká dramata. A to je jasné hned od pilotu, který přinese velmi emotivní zvrat. Na začátku série je třeba strávit trochu času seznamováním s postavami, ale musím říct, že tady snad není žádná, která by mi vysloveně vadila. Hned jsem si je oblíbil, zbožňuju Matta s Julií, baví mě Tim, Jason i Lyla, ale taky ego Smashe. Pár věcí mi na začátku nevonělo, ale s přibývajícíma díly jich bylo míň a míň. A závěr série je opravdu vynikající a silný. Nevyhne se to sice zaběhlým schématům sportu, amerického fotbalu obzvlášť, přesto stojí za to koukat. A co mi nesedělo? Je tam často moc velká fanatičnost fanoušků nebo víra v boha (Texas, že?), ale to se dá překonat. Nakonec tady jde hlavně o to, co dělají ty hrdinové na hřišti i mimo něj. A i když bych ke každé postavě mohl mít výtku tak jsem si je oblíbil. Hlavně proto, že jsou reální. Že se potýkají s věcmi, kterou jsou skutečné a nedělají to vždy dobře. 2. série Druhá sezóna rozhodně nezačala tam, kde skončila ta první. Najednou skok o 8 měsíců a všechno je jinak. Potěšilo mě, že když jsem se koukal po letech, tak mi pořád vadí ty samé věci. Podle mě má zbytečně prostoru těžko uvěřitelná dvojice Tyra a Landry a vysloveně mě irituje Lyla a její náboženství. Škoda je, že se ubírá i na sportu a do popředí se hlásí hlavně dramata mimo hřiště. I tak mě ale vývoj většiny postavy potěšil a překvapil. Trošku mi vadilo, že série skončila bez pořádného ukončení. 3. série Jak jsem si u předchozí série postěžoval, že nemá zakončení, tak třetí sérii bych nazval zakončovací. Nejprve se svého konce dočká Smash a o pár dílů později ho následuje i Jason. V závěru série se pak musíme rozloučit s většinou obsazení, odchází také Tyra nebo Lyla. Jinak jsem to přál Mattymu a Julie, ten pár mě prostě baví. A finále série bylo tentokrát na jedničku. 4. série Po ukončení musí přijít nový začátek a k novému začátku se hodí hromada nových postav. Hned na úvod je trenér Taylor donucen opustit Panthers a převzít konkurenční školu v Dillonu. A vytvořit tam tým úplně od nuly. A jeho dvě největší hvězdy budou Vince a Luke. I odcházející ženské postavy jsou nahrazeny a objevují se nová Becky a Jess, Svého zakončení se tuto sérii dočká i Matt a Landry. Závěr série se opět povedl, když se podceňovaní Lions utkají s Panthers, tak to má všechno, co je třeba. 5. série Závěrečná a rozlučková. Děj se sice převážně zaměřuje na trenéra Taylora a jeho smečku neporazitelných Lions, zároveň se však také chystá na úplné rozloučení a proto se vrátí několik dobře známých postav. Ať už na dýl, na jednu epizodu nebo o nich jen padne zmínka. Jsou tam, protože do Dillonu prostě patří. Konec udělaný špičkově a malý dovětek o tom, co se stalo s postavami dál je jako třešnička na dortu. FNL mám rád, rád se k nim vrátím a lituju, že v programu se nenajde častěji něco takového. Clear eyes, full hearts, can't lose! (18.09.2011) (menej) (viac)