Hry bez hranic

Jedna z mála soutěží, kde si dospělí hrají jako děti a diváci v křeslech to akceptují a předou jako kočky. Entuziasmus Adamcové působil příjemně - vypadalo to, že má soutěž a lidi kolem ráda... Zjevně jí formát soutěže sedl. Když byla hostitelskou zemí H.B.H. ČR, dost jsem to prožíval a přišlo mi škoda, že naši tvůrci nevyvinuli takovou kreativitu, jako některé jiné země. Alespoň jsem měl ten pocit. Ale možná svou roli sehrál i rozpočet, který byl asi menší, než měly bohatší země. Docela mě mrzelo, když toto roztomilé bláznivé klání skončilo a H.B.H. přestali vysílat. (07.04.2012)

Já na Hry bez hranic koukal od mala, a nepamatuji si, kolik dílů jsem dohromady viděl. Ale jednou ze Spolany Neratovice vypustili omylem chlór a ten hnusnej tmavej mrak si to hnal přímo na naší vísku, směr Stará Boleslav. Když jsme se to od bratra, co tenkrát dělal u vojáků dozvěděli mobilem, okamžitě jsme zatáhli rolety, veškeré díry ucpali a čekali v temnu co bude dál. Jediné co jsme v tu chvíli mohli dělat, bylo pustit televizi a když jsem přepnul na jedničku, proháněli se na obrazovce Hry bez hranic. Okamžitě jsem zapomněl na nějaký chlór, který si přitom vál kolem našeho baráku a sledoval zábavu, která mě dokázala bavit tolikrát a za takových okolností, že by to kromě Pevnosti Boyard nedokázala jiná. (10/10) (08.02.2007)

Jako dítě jsem to hltal. Úplně jsem se viděl na těch překážkách. Nesplněný dětský sen. Nejvíce mi v paměti zůstal brněnský tým. Jinak jsme se spíše umísťovali v druhé polovině. S odstupem času jsem to viděl na obnovené ČT3 (než ji opět k 31.12.2022 zrušili) a to kouzlo lehce vyprchalo. Holt všechny ty Takešiho hrady atd. to posunuly dále. Na rozdíl od asijských individualních variací, zde soutěžily národní týmy reprezentované svým městem. (02.01.2023)

Krásné to časy...takový první pokus o FearFactor:D Strašně rád vzpomínám na hry z Itálie, Portugalska a Švýcarska..tam byly překážky a úkoly krásné. Co ale z hlavy nemůžu vytěsnit jsou ty české verze...Kdy ve chmurném počasí před poloprázdnými tribunami závodí účastníci ve velice levných modelech úborů na překážkách z kulisárny Kavčích Hor vyrobených rukou Stanislava Holého, jenž mi vždycky připadaly víc než depresivní. To bere pořadu v mých očích jednu hvězdu dolů:/ (13.04.2011)

z filmového hlediska nelze hodnotit, ale přiznám se, jako dítě jsem to taky žral... Náhodou, jako nápad dobrý... taková Olympiáda v malém :) A hlavně jsme dost často vyhrávali... že by v nás fakt něco bylo? Někdo byl téměř vždy nejslabší, teď si nevzpomenu... ale nějací jižani ne? A "Atosjo Re Písk" si pamatuju taky :-D asi nadosmrti :) (11.04.2007)