Ja, legenda

I když v tomto filmu Will Smith předvádí kvalitní výkon, i když atmosféra vyprázdněného New Yorku oslovuje, i když stmívání přináší větší děs než v Pitch Black, přesto nejsem touhle Legendou nadšen. Pro virus, který mění lidi v zombíky, pro nepotřebné akční scény, pro nedotaženou psychologii postav. Někdy člověku film vadí i z ideologického hlediska. Já kupříkladu těžko přenáším přes srdce, že úvodní tři minuty viní z vyhynutí lidstva genové inženýrství. Zbytek filmu o tom sice až tak není, ale přesto si člověk odnese z kina lehce posílené vědomí, že tenhle obor je nebezpečný frankesteinismus par excellance. A jelikož vyhynutí šlo zdůvodnit ve scénáři i jinak, chorobou člověkem nestvořenou, je tam toto ideologické poselství vloženo záměrně za účelem boje proti genetickým manipulacím. Útok na city místo racionální argumentace. S objevením se Anny vstupuje do filmu naivní náboženská agitace, kterou film předkládá jako velikou moudrost. Ke konci se ke všemu náboženství snoubí s ekologickou propagandou. Těžko ode mě očekávat, že z toho budu skákat radostí. Ano, tam, na konci putování, za těmi dveřmi, je nejen bezpečí a naděje, ale i bůh. Bůh je s těmi, kteří používají jen obnovitelné zdroje. Kdo si myslí, že mi hráblo, ať mi zodpoví, proč, krom lidí, na úplném konci kamera zabírá kostel a větrnou elektrárnu. Slabé *** (26.08.2008)

Já, legenda je podivnost. Film, který je vlastně v dnešním SF Hollywoodu naprosto neobvyklý. Minimum postav, nepříliš bombastické efekty, snaha o hlubší děj i nějakou tu pointu, snaha přenechat herci prostor k vyjádření a nechat ho jak se říká hrát. Druhá strana mince je, že to moc nefunguje a největším důvodem toho je opět jako prakticky poslední dobou vždycky v Hollywoodu nedodělaný scénář. Dějově to je velice podobné mnoha příběhům, kde je hlavní hrdina spoustu let sám, protože všichni ostatní lidé jsou mrtví, nebo se jim něco stalo. Prostě začne blbnout a pak musí nastat něco, co ho z toho blbnutí buď dostane, nebo co ho zabije. Jako román by to mohlo být zajímavé čtení, pokud by to napsal průměrný autor, jako film by to musel napsat výborný autor-filozof, který se nebojí dostat do děje své nitro (protože věřte nevěřte, o tom je autorství, vyjádřit sebe a své nitro). Herecky, Will Smith je herec a hrát umí, ale ani on neutáhne všechno sám, není prostě Atlas. Jinak, prázdnota scénáře tohoto filmu je krásně ukázaná těmi mnoha "levnými" metry (které byly ale jak se patří drahé, když doktor Neville jede autem po prázdném New Yorku. A taky je krása, jak jsou všechny auta naskládaný u krajnic a jenom trošku zaprášený a špinavý. Dovedete si představit, kolik tisíc hodin by strávil tím, že by ty auta odhrnoval na bok třeba jen nějakým velkým tahačem? A to by byly rozflákaný a ony jsou očividně odstavený ke kraji. Lidi by totiž chtěli pryč z města, umírali by po tisících, ale chtěli by zmizet. Umírali by všude, venku, v autech, domech... Dovedete si představit, co by to bylo za smrad, co by to bylo za líheň nemocí? Mor a cholera, úplavice a tyfus, to by bylo to poslední, co by z toho vzniklo. A jsem si jistej, že proti tomu nebyl imunní ani doktor Legenda. No a dostávám se k tomu opravdu hloupýmu konci. Tedy, ten byl opravdu hloupej. Tak dobře rozjetej film a takhle strašně to zprasí tak ohavným happyendem. Divím se jen, že tam nerozvedli tu linii posledního muže a poslední ženy, čili VSL (velká světová láska). Styďte se, pánové... (10.03.2008)

Scénář: Akiva Goldsman, Mark Protosevich .. Please say hello to me. Will Smith je skutečně borec. Nejen, že má na to utáhnout film téměř sám se svým charismatickým kouzlem (i do kina dotáhl na předpremiéru mnohem více lidí, než je při těchto akcích obvyklé), ale také jako vědec zachraňuje celé lidstvo. Bohužel, to co vidíme jako diváci je pro velký zážitek zcela nedostačující. Rozjezd ještě parádní, vyprázdněný, mechem zarůstající New York je boží kulisa. Snímek má v těchto místech skvělou atmosféru, ale kolísá na tempu, které je příliš pozvolné a narušují ho pouze slušně vkládané prostřihy do hořké minulosti (lék na rakovinu = vyhubení lidstva). Tahle dějová vyprázdněnost zamrzí nejvíce - jelikož se film ve formě rozpracovaného scénáře potuloval mezi tvůrci řadu let, čekal jsem, že v něm bude NĚCO více děje, než jen tohle „kde nic tu nic.“ O všemožných okolnostech, mutantech apod. se takřka nic rozšířeného nedozvíme, ani Smith vlastně nemá moc co hrát (scény se psem výborné), spíše se jen toulá od ničeho k něčemu. Závěr 'I Am Legend' v žádném případě nijak víc nezkurvil, ale ještě párkrát by ten kostelní zvon zabimbal a slyšel bych pár dalších keců o Božím plánu (které Will statečně fuckoval), zřejmě bych nevydržel to do výsledku projevit. Ale je to pobožná Amerika, která je primárním publikem, tak co chceme, že? (06.01.2008)

Will Smith je megastar a dokáže přilákat do kin masy, jeho filmy jsou extrémně výdělečné, nehledě na žánr. I já se můžu řadit do té skupiny, které se jeho herectví zamlouvá. Když srovnám obě Já (Já, Legenda a Já, Robot) zvítězí Já, Robot, ale i I Am Legend má něco do sebe ;-). Trávou zarostlé ulice, pobíhající zvěř, nablýskaný Mustang a nikde ani známka po lidech. Někdy se mi zdály odbité triky a taky se mi více líbí druhý konec, než ten který běžel v kinech. 8/10* (31.12.2007)

Vylidněný New York, flashbacky do dob, kdy se epidemie rozjela, ale i hrozivé zapadání Slunce či útok těch zmutovaných bytostí - to byly pro mě úžasné scény. Téma, kdy nějaký virus zabije většinu lidí na planetě, mi přijde hodně zajímavé. Film má skvělou atmosféru, Will Smith táhne film povětšinou sám statečně kupředu a potěšila působivá hudba Jamese Newtona Howarda. Naštval mě, jako zde většinu komentátorů, závěr plný náboženských keců. (21.01.2008)