2:37

2.37. ___ Srdcervoucí, v žalu topící dílko! K patnáctému červenci roku 2016 nejbolestnější zážitek mé - dovolím si tvrdit - dnes už mnohaleté, lecčím zkoušené divácké kariéry. O ptáčatech, kterým byla polámaná křídla. O neviditelné, kterou daleko ode všech trpasličích problémů i velkých tragédií spolkl nepodplatitelný čas. Nekorunovaný král všech filmů na téma "mladí a nešťastní: vždy může být hůř než je" a přímý antipod hollywoodských teenagerovských (romantických) komedií - namátkou Moderní Popelkou počínaje, Protivnými sprostými holkami konče! (28.09.2011)

Jeden den na typické (?) australské střední škole. Ač to na první pohled vypadá, že jde o další bezútěšný film o dysfunkčním školském systému, není tomu tak, tady je škola pouhá kulisa čistokrevnému dramatu o současných dospívajících. Musím uznat, že na problémy adolescentů je nahlíženo citlivě a asi i sofistikovaně, jen jsem se nemohl zbavit dojmu, že koncentrace nešťastných životních osudů byla na jednu školu a jeden den až příliš vysoká. Zajímavá je jistě forma - tvůrci skládají před divákem mozaiku z jednotlivých střípků kruhu života několika mladých hrdinů a je velmi pečlivě zdůrazněno, že každý střep má hned několik hran, skrze něž se nahlížená realita může jevit rozdílně. Navíc je tu rozděleno pásmo vypravěče a pásmo postav, prvé v pseudodokumentární černobílé formě stylizovaných interview, druhé pak v mírně časově posunutých kratších sekvencích. Naprosto mrazivá je závěrečná scéna, která pointuje rámcovou kompozici celého filmu - tvůrci velmi rafinovaně vedou diváka v průběhu děje k vědomému tipování, kdo může za dveřmi skončit, a může to být skutečně každý z hrdinů - o to víc je pak finále šokující a dává celému snímku nový, hlubší smysl... (28.09.2012)

Někdy je člověk tak zahleděnej do sebe a svejch problémů, že zapomíná na druhý. Další emotivní drama který se mnou tak trošku vyjebalo. Předem podotýkám, že o snímku jsem skoro nic nevěděl. Čekal jsem různý scénáře toho jak to dopadne. ale že to dopadne tak jak to dopadlo tak to jsem nečekal. Myslím si že ve filmu bylo mnohem víc adeptů s pošramoceným životním osudem u kterých bych to čekal víc. (30.04.2020)

Súhlasím s mnohými komentármi, aj na mňa bolo tých dramatických osudov na jeden okruh ľudí až moc. Ale odhliadnuc od toho, teenegeri sú v dnešnej dobe skutočne vystavovaní mnohým náročným situáciám a nie každá psychika to vydrží. Deti vedia byť kruté, vedia šikanovať, ponižovať, klamať, navádzať....na druhej strane niekedy dieťaťu riadne naložia už aj samotní rodičia. Túžba patriť niekam, mať kamarátov, byť obľúbený a úspešný... všetok ten tlak z okolia dokopy nerobí dobro. Páčil sa mi celkový štýl točenia filmu, čiernobiele vybočenia z hlavného deja v podobe spovede realitou trpiacich jednotlivcov, flashbacky a napätie, ktoré vás drží už od začiatku. V úvode filmu je vám totiž prezradené, že jeden z hlavných hrdinov to očividne nezvládol a istým spôsobom ukončil svoje utrpenie. Ale vy po celý nasledujúci dej netušíte ktorý, pretože by to sedelo prakticky na každého z nich. Posledná polhodina je dosť silná, záver na jednej strane prekvapivý, no na druhej aj pochopiteľný. (02.09.2014)

Unikátní snímek, který dostane diváka přesně tam, kam potřebuje. Na počátku víte, že někdo zemře či bude minimálně bojovat o svůj život, aby jste posléze viděli celý den, jeho průběh, až do okamžiku kdy k dané události dojde. A věřte mi, že všechny postavy jsou tak geniálně napsané, že ke všem naleznete nějaké to pouto i odpor. U někoho samozřejmě více, u někoho zase méně. Každopádně od první minuty až doté poslední, je na co se koukat a při závěrečných titulkách vám dojde, jak kamera, režie i scénář musela být promakaná, aby příběh vyzněl tak, jak měl. 80% (09.07.2012)