Štyri slnká

Klasická Slámova zoufalost, skoro beznaděj, nezodpovědnost, ale i trocha toho citu, který nechybí ani zde. Ze svého hereckého týmu si režisér ponechává pouze Aňu, a dává prostor novým i starým známým tvářím. Některé se mu podaří výborně změnit, Karlovo hledání spojení se Zemí je skutečně skvostné. U některých využil udusaný potenciál, Jirka Mádl a jeho civilní projev mě bavil i zde. Sláma má svůj vlastní styl, kterého se drží i zde a jehož osobitost je základem mého hodnocení. Scénář není nikterak světový, dá se zde dokonce zpozorovat i lehká naivita postav, což ovšem u Slámy může být i záměr. Nenucený, prachobyčejný příběh o hledání plný lží, milosrdných i nutných, o útěcích i návratech. Film, ze kterého si lze vzít skutečně jen to, co divák chce. Duchovní nádech režisér používá poprvé, ovšem punkový podtext je u něj již takovým poznávacím znakem. Nevím tedy, co Bohdana Slámu tak táhne k Mostu, ale pohled na Krušné hory mě lehounce rozesmál. A nejen tento pohled. Film má svůj vlastní humor, který diváka občas staví i do role posmívajícího se pozorovatele. Slámovi se to u mě povedlo i počtvrté, ovšem stále čekám na ten plný počet, Bohdane. (29.06.2013)

"Někdy je to tak, bolí to někam doprostřed. Jsem tu kvůli tobě a ty seš tady kvůli mně. Jedu na kole a ty mě držíš na laně, je to šňůra pupeční, co se brzy přetrhne úplně... TADY TĚ MILUJU!! Nejsme sami, je tu malý bůh. Má tetování- nalepovací- na rukávu. Tančí jako primabalerína a nese dobrou zprávu..." (Ty vole, celej film na tu písničku čekám a ono... nic :-). Ramirez nebýt fanouškem českých filmů, podle jeho (ne)skromného názoru by se ty dobré po Velvet Revolución daly spočítat na prstech jedný ruky (a ještě bych si mohl klidně dva tři prsty uříznout), ale Čtyři slunce, jó, to je iné kafe. Deprese vršící depresi, během toho filmu se pousmějete možná jen u držky Jirky Mádla (páč to je fakt maska), jinak koutky dole... Kromě dobrého námětu tu jsou herci, co hrát.. wait for it... fakt uměj, radost se na to dívat. No a samozřejmě hudba, ten hlavní důvod, proč jsem si Ćtyři slunce vůbec pustil (protože Tohle z hlavy jen tak nevyženete). (10.10.2014)

Uvažuji po shlédnutí tohoto filmu o svém smyslu pro humor, protože označení komedie podle mě sedí na filmy s jinou tématikou, než rozvrácené rodinné vztahy. Jak se mohu smát u scén, kdy jsou si partneři nevěrní, zkrachovalá mládež hledá recept na štěstí v drogách (i když lehkých) a nikdo nevidí šanci uniknout ze své bezvýchodné situace. Bohdan Sláma nám opět naservíroval film, popisující život celkem obyčejných lidí. Ale zůstal až příliš u popisnosti a nechává na divákovi, aby si domyslel, "co s tím". Přeposlední scéna mi na Slámu navíc vůbec nesedí, ale alespoň jsem si konečně uvědomil, jaká byla hlavní role v příběhu "guru" Karla. Mimochodem, toho zahrál opět skvěle Karel Roden, ten chlap má prostě charisma i s dlouhými vlasy a "dědkovskými" brýlemi. (12.05.2013)

Další z těch lepších českejch drám, kdy to na jednu stranu varuje generaci teenagerů. Na druhou stranu to řeší rodinný problémy, kdy to na ty mladý dolýhá a od toho se to odvíjí víc a víc do ...! Ale nic proti takovejm kouskům nemám, přesně tohle česká kinematografie potřebuje. A já taky, protože co víc už můžeme od naších tvůrců čekat. Obsazení parádně rozdělený, i když sem se na to koukl kvůli Mádlovi, kterej tam tolik ani nebyl. I tak ostatní scény nenudili... (24.09.2012)

Já mám s filmy Bohdana Slámy trošku problém v tom, že na mě ty postavy a tudíž i příběh působí děsně nevěrohodně a vykunstruovaně. V případě Čtyř sluncí mě moc nenadchli ani herecký výkony, třeba si vůbec nevybavuju takhle nevýraznýho Karla Rodena, možná by filmu prospělo kdyby si prohodili role s Jardou Pleslem. Jediný kdo mě svým potěšil byla Anička Geislerová. Bohužel celkově to působí jako sociální cirkus bez manéže. (07.01.2013)