Malé deti

Vztahové drama, které se nakonec odvíjí zcela jinak, než by se podle různých plakátů a popisků mohlo zdát. Není to jen o dvojici osamělých rodičů, kteří spolu podvádějí své zákonné partnery, ale je to spíše takový komplexní pohled na předměstský život, kde má každá postava (jakkoli se ze začátku může zdát nadbytečná) své pevné místo. Ačkoli se všechno nakonec dobře doplňuje, filmu by možná prospělo zkrácení či urychlení některých linií a více prostoru by si zasloužila ústřední dvojice, jejíž vztah se ke konci poměrně upozaďuje (ale to je pouze z hlediska mé osobní sympatie k těmto výborně napsaným postavám). Samotný závěr je pak možná trochu zvláštní, ale rozhodně působivý. (20.06.2007)

Místy poněkud sterilní milostné drama, kde to občas vypadá, že je na světě víc podivínů, než-li těch normálních, rozumně smýšlejících jedinců. Některé situace se podařilo docela vhodně vyobrazit, jiné zase tolik ne. Místy hluché momenty a relativně pomalé a nezáživné tempo vyšponuje silný závěr, který je scenáristicky promakaný a patřičně mrazivý. Přesto mi Little Children nepřišlo tak kompaktní a zábavné, jako jiné, tématicky spřízněné filmy. (18.12.2022)

Scénář: Todd Field, Tom Perrotta .. Opravdu nejednoznačně působící film. Spleť osudů obyvatel luxusního předměstí, kde nevěra a sexuální deviace záludně čekají ve skrytu všudypřítomného lesku a pohody. Snímek se může opřít o několik silných pilířů. Ať už je to adaptovaný scénář, který rozpracovává psychologii postav, servíruje jízlivé i úsměvné dialogy a dává spoustu podnětů k zamyšlení. Mnoho nesou na svých bedrech herci. Věrné a přirozené podání umocňuje veskrze pravdivé jednání, kde se mísí nedospělost mysli a lehkovážnost jednání bez ohledu na dopady. Velmi podstatné je i režijní pojetí, nesoucí se v duchu osobitého vyprávění se zvláštní atmosférou, kde je líbivý hudební podklad Newmana upozaděn a do popředí se v mnoha scénách dostává pouze zvuk. Ať už je to šumění listí, vzdálený průjezd vlaku nebo pouze obyčejné ticho. Působí to dosti intenzivně. Ačkoliv ve mně snímek ještě pár hodin po návštěvě kina rezonoval, na plné hodnocení prostě nedosahuje. Field si mohl některé prodlužování pasáží odpustit a i samotné finále mi přišlo takové polekané a vzhledem k předešlému dění málo fatální. Film zůstává silný v momentech leč s prchlivým finálním dopadem, který však příznačně podtrhuje to „o malých dětech.“ (23.02.2007)

„Upřímný smích má za cíl skrýt pocit sklíčenosti“ Na americkém předměstí se dějí všelijaké věci. Ty nejzajímavější uvnitř domů, v zavřených pokojích, kam nemají přístup zvídaví sousedé a mnohdy ani členové rodiny. Každý skrýváme nějaké tajemství – je stoprocentní upřímnost nejvhodnější cestou, kterak uchovat idylický vztah? Nejspíš ne… Po prvních minutách jsem začal mít obavy, že tvůrci příliš spoléhají na silnou knižní předlohu a film tudíž doplatí na svou literárnost. Využití typicky knižních prvků, z nichž ten nejvýraznější –monolog vypravěče – předžvýkává méně chápavým divákům většinu v díle obsažených myšlenek, ale není na škodu. Vlastně ani nelze hovořit o nějaké podbízivosti, protože konec Malých dětí stejně zanechává většinu nejdůležitějších otázek nezodpovězených. Na přesvědčivosti příběhu tato skutečnost neubírá. Množství fascinujících detailů v pečlivě promyšlené, i když velmi jemné síti vztahů, tužeb a obsesí mi znemožňuje zmiňovat je individuálně, proto bych vyzdvihnul alespoň jeden pomíjivý moment ze závěru filmu. Zaujatý pohled Lucy na svítící pouliční lampu, do níž tvrdohlavě narážejí mouchy ovládané vlastními pudy, s jednoduchostí a věcností takřka geniální shrnuje vše podstatné, co je třeba vědět o životě. Freud by zaplesal radostí. Ač ne zakladatel psychoanalýzy, plesám také. Plesám nad hereckým obsazením, v němž není místa pro slabší článek, plesám nad hudbou Thomase Newmana i kamerou Antonia Calvache a především plesám nad konzistentností a dechberoucí dramatickou výstavbou tohoto dlouhého filmu plného slov. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, Shushika, H34D, castor, Madison, meave, flanker.27, Madison mm13, _Irbe_ (25.09.2008)

Podarilo sa mi násť dostatok ľudí do kina. Bolo nás sedem a prvá reakcia bola, že toho bolo aj na dva filmy. Myslím, že nie. Aj keď film obsahoval dve línie v niektorých momentoch som mala pocit, že by sa to dalo aj urýchliť. Menšia stopáž by tomuto dielku podľa mňa neubrala na kvalite. Preto o jednu hviezdičku menej. A tiež preto, že hlúposť /v tomto prípade ju môžeme nazvať infantilnosťou, ktorá je hlavným motívom filmu/ ma irituje. Iný záver som ani nečakala - čokoľvek iné by už patrilo do ríše bájok a oceňujem, že sme ostali v obyčajnom svete plnom zlyhávajúcich ľudí a predsudkov. (13.04.2007)