Babo

Někdo si konečně všiml, že ve všech rolích, do kterých obsadili Rty Tae-hyuna, hrál dementa navzdory tomu, co po něm chtěli. A tak mu konečně připravili roli, ve které nemusí hrát, a světe div se! Stal se zázrak, první film, ve kterém mu věřím. Ale to je jen takový výskot bokem, protože celkově mě tenhle film dost pozitivně překvapil. Jak se takovýchhle filmů točí pomálu, tím kvalitněji vypadá, protože obsahuje ten element, který jinde chybí - tu špetku uvěřitelnosti, která mi pomůže prožít s postavami jejich příběh až do konce a zanechá ve mně pocit, že jsem viděl něco víc než běžnou limču s líbáním uprostřed a bukotem nakonec. (19.10.2008)

Příběh o Seung-ryongovi, který se stal po otravě kouřem mentálně postiženým. U této tragické události umře jeho otec a netrvá dlouho, než mu a jeho sestře odejde také máma. I přes všechen handicap s nímž žije, se snaží postarat o svou mladší sestru. Ta jej nedokáže přijmout a odstrkuje ho. Seung-ryu každý den pracuje před školou, kterou navštěvuje jeho sestra a prodává tousty, z jehož výdělků pro ní šetří peníze. Mezitím každý den čeká na starou kamarádku ze školy, která je v Evropě. Po deseti letech se dočká a Ji-ho (Ji-won Ha) se vrací domů. Ta jej zprvu nepoznává, ale postupem času ve své mysli rozkrývá kousky minulost, jejíž je Seung-ryong součástí. (19.01.2015)

Nekoná se žádnej milostnej trojúhelník, ani se nekonaj stovky srdceryvných scén, přesto to je ale velice kvalitní a silný drama, ve kterým mi konečně nevadila blbá tlama Cha Tae-hyeon, ono je pravda, že v My sassy girl to u něj nebyl až zase takovej problém, ale například ve Windstruck byl ten závěr s nim a s tim jeho absolutně dementním pohledem úplně zdrcujícně příšernej, ale tady hraje výborně a nechybí tady ani velice příjmenej ženskej element v podobě Ha Ji-won. Btw. Jaktože mi nikdo neřek, že Ha Ji-won byla v Praze??? (26.10.2008)

Jedná se o opravdu dojemné drama, smutné, ale přitom milé, tak, jak to umí jen v Jižní Koreji. Film pojednává o bláznovi jménem Sung-ryong, který se po deseti letech čekání setká s bývalou spolužačkou Ji-ho, jež se do něj zamiluje. Dozvídáme se o jeho minulosti, jeho vztahu k mladší sestře, které vadí jeho neustálá péče. Je to jeden z mála filmů, které mne rozbrečely. Pokud máte tu možnost, určitě film zhlédněte, stojí to za to. Nejhezčí byly stejně poslední minuty, které se odehrávaly v Praze :). (24.04.2009)

Asi před měsícem jsem narazil na jihokorejskou filmografii. Byl jsem nadšený. Asie mě uchvátila. Ale zdá se, že jsem se vůčihledně přežral. Ta jedna hvězda není tomuto filmu, je udělená korejské filmografii. Už mě to opravdu nebaví. Návštěva Národního divadla v Praze paní "umělkyní" mě vážně nedojala. Spíše naopak. (26.07.2009)