Zrkadlá

Aja se tentokrát pustil do takovýho duchařskýho hororu, namísto do řezničiny typu Haute Tension nebo Hory mají oči a rozhodně nezklamal, dokázal občas vyprodukovat solidní porci napětí a dvakrát ve filmu použil svojí nejvytříbenější disciplínu, čímž jsou gore scény a ty teda stojí za to, roztrhnutí úst byla absolutní gore lahůdka. Nicméně jako celek to je občas trochu mdlý a slabý a Keifera Sutherlanda moc nemusim (23.09.2008)

Na Mirrors jsem se podívala krátce po podobně laděném The Midnight Meat Train a co do příběhu i zpracování se mi TMMT rozhodně líbil víc. Alexandre opět dokazuje, že s krví to umí a jeho režie vyzvedává Mirrors z céčkových vod ( koupelnová scéna patří k vrcholům žánru), scénař je ale řidší než cedník, podává jen věci stokrát viděné jinde a vrství jedno klišé na druhé. Alespoň je tu Kiefer Sutherland, který si se svým cholerikem poradil velice dobře a jen díky němu jsem Mirrors vůbec dokoukala. Jinak konečná bitva s démonem trochu připomíná závěrečný souboj s vílou Zubničkou z Darkness Falls a spíš rozesměje než vystraší. Ve srovnání s Hills have eyes Mirrors dost upadají, i tak ale jako většina napjatě čekám, jestli se Alexanderovi konečně dostane pod ruku lepší scénař, protože krev k pořádnému filmu přece jen nestačí. (10.10.2008)

Alexandre Aja se již dokonale etabloval mezi režisérskou elitu. Svými dvěma předchozími hororovými počiny získal respekt nejen mezi fanoušky, ale dokonce i mezi odbornou veřejností. Přesto se však ještě nedá označit za opravdovou režijní hvězdu. K dosažení této kýžené mety mu měl pomoci nový snímek, remake korejského snímku Geoul sokeuro. Slovo remake nelze v tomto případě brát příliš vážně. Aja se totiž rozhodl původním snímkem pouze inspirovat a až na pár společných momentů a samozřejmě základní zápletky spolu nemají příliš společného. Příběh samotný se velmi chytře rozhodl spojit několik žánrů do jednoho. Dostává se nám tu vrchovaté dávky rodinného dramatu, mysteriózní detektivky a duchařského hororu. Nečekejte však žádný maglajz, veškeré žánrové zlomy jsou přirozené a funkční. Zlatým hřebem večera je pak finále, které se předchozímu ději vymyká jak jen to je možné. Aja si chytře pohrává nejen s hlavní postavou, ale také s divákem, přičemž stále zůstává dokonale osobitý a zachovává charakteristické znaky své tvorby. Přestože se jedná o nejvyspělejší Francouzův snímek, kvalitativně za těmi předchozími bohužel zaostává. (21.09.2008)

Další zbytečný remake. Děravý scénář, divné dialogy, plochý a místy i nudný film. Jedná se spíše o mysteriózní drama o záhadě, které se Ben snaží přijít na kloub, nežli o klasický horor s pocitem strachu z neznámého zla. Navíc od dob "24" Kiefera Sutherlanda vůbec nemusím. Stejně jako u filmu The Hills Have Eyes, mé pocity jsou stále víceméně chladné a i když je jistě Aja pro mnohé spásou a inspirací v žánru hororu, pro mě prozatím zůstává, dle svých výtvorů, režisérem poněkud nezajímavým. Takhle to dopadá, když se vezme korejská předloha, natočí ji Francouz a své dílo směřuje do amerických kin. Možná jako hit měsíce na Nově Mirrors uspějí, ale jít na to do kina je ještě mnohem horší než se na sebe ráno podívat do zrcadla. (4/10) (10.12.2008)

Je to s podivem, ale Aja hodinu a půl buduje solidní atmosféru ve které se tu a tam objeví dokonalý záběr aniž sklouzává ke krvavým jatkám. Což je na druhou stranu škoda, protože je evidentní, že pokud Aja zabředne do natáčení remaků pro široké divácké publikum, stane se z něj tuctový režisér. V poslední třicetiminutovce se tak neustále žvástá o rodině a dětech a rodině, až to všechno vyvrcholí v příšernou závěrečnou akční scénu a ještě příšernější trojkonec. Poctivě odevedené řemeslo, skvělá kamera, věta "Polož ten nůž, Michaele", dobrý Sutherland, ale ta epidemie závěrečných twisterů a rádoby šokujících point v hororu už mě prostě nebaví. (13.10.2008)