Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Novela V zámku a podzámčí Boženy Němcové se před třiceti lety stala předlohou k barvitému filmovému vyprávění příběhu jedné nešťastné, bezdětné kněžny, jejího milujícího muže i strašlivou nemocí ohrožených chudých vesničanů, kterým nakonec pomoc shora přišla. Víra v dobrého člověka totiž pro autorku i televizní tvůrce patřila k hlavním motivům, prostupujícím tento televizní film. K působivosti dobové fresky přispěli neméně Jana Brejchová a Martin Růžek v hlavních rolích, stejně jako řada dalších českých herců. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (94)

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Velká česká spisovatelka a jedna z nejvýraznějších představitelek pozdního obrozeneckého období Božena Němcová (1820 - 1862) vytvořila nejzávažnější část literárního díla až v posledním desetiletí svého života, v době, která pro ni nebyla psychicky ani fyzicky přiznivá. Vedle snad nejslavnější, autobiograficky pojaté Babičky převažují v její tvorbě krátké povídky, nejčastěji situované do venkovského prostředí, v němž se setkávají příslušníci jednotlivých vrstev i věkových generací. Obvykle v nich následuje motiv napravení a zmoudření (ne náhodou bývají napravenými téměř zákonitě lidé šlechtického původu). Filmoví tvůrci se ovšem k Němcové vraceli kupodivu výjimečně a nejčastěji proto, aby se pokusili o nové a modernější zpracování Babičky; televizní adaptace režiséra Ludvíka Ráži je vlastně zatím jedním z posledních návratů ke spisovatelčině odkazu. Navrátem ale doslova velkolepým, aniž by ona velkolepost byla na první pohled jakkoli zastoupena. Dramaticky sevřený příběh chudého sirotka, kterého můžeme chápat jako prostředníka k mravnímu vykoupení marnivé zámecké paní, vyniká kromě výborné kameramanské práce Andreje Barly především galerií mimořádných hereckých výkonů. Vedle plejády elitních zástupců české divadelní a filmové Thálie (Brejchová, Budínová, Kolářová, Hlaváčová, Havelková, Růžek, Haničinec, Pešek, Sklenčka, Satoranský a celá řada dalších) ale nelze neupozornit na vskutku jímavý herecký výkon sotva desetiletého Marka Mikuláše, který byl rovnocenným partnerem starším a zkušenějším souputníkům. Nadčasová hodnota většiny televizních inscenací, vyrobených paradoxně v politicky nekompromisních letech tzv. normalizace, zůstává nepominutelná a stále inspirativní, neboť oplývá několika nezbytnými pozitivy - kvalitním scénářem, přesnou režijní koncepcí a přehršlí dnes již stěží nahraditelných hereckých kreací. Atributy, které současné tvorbě až palčivě schází. Bohužel. ()

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Velmi rád jsem si to včera (7.2.2010) připoměl. Občas přece jen naše tedy česká té vé vytáhne z archivu klenot, aby vystavila na odiv umění dob minulých. Skvělí herci, režie i předloha s mnoha myšlenkami, které možná dnes mohou být pro někoho i závadné. Přitom na výborné dílo je to povýšeno tím, že se dokáže na lidi z různých tříd dívat, inu jako na lidi. Nejde tu o jednoznačné odsouzení bohatých (např. výborný rozhovor herr Springumfelda s doktorem ohledně zvýšení mzdy dělníkům). Dobře napsané, skvěle zahrané a místy i dojemné. ()

Reklama

lucascus 

všetky recenzie používateľa

I když se jedná pouze o televizní film, přesto dosáhl kvality běžného celovečerního filmu, dokonce by se možná v kině vyjímal lépe. Velmi dobře byli zvoleni herci (jako panstvo: Brejchová, Budínová, Růžek a proti nim chudina: Kolářová, Hlaváčová, Geprtová, tyto dva světy spojuje doktor - Haničinec). Myslím, že sama Němcová by na tento filmík byla hrdá. Určitě stojí za shlédnutí. ()

Dzeyna 

všetky recenzie používateľa

Výborný snímek s obrovsky silným příběhem, který chytí za srdce snad každého. Shlédla jsem ho kvůli povinné četbě a vůbec toho nelituji, spíše naopak. Vysoké mravní ponaučení, slitování, dobrota, bohatství vs. chudoba, nemoci a zdraví, jednoduše ten pravý život. Herci výborní, jako celá atmosféra. Mohu jen doporučit. ()

blackrain 

všetky recenzie používateľa

Musím souhlasit s uživatelem flanker.27. Čt dokáže opravdu někdy překvapit tím, že vytáhne ze svého archivu skutečný klenot. Božena Němcová, podle její povídky byl film natočen, měla velmi realistický pohled na tehdejší dobu a také ho dokázala mistrně převést do svých knih. Dokonale vykreslila i sociální rozpory mezi bohatými lidmi žijícími ve městě a chudinou na venkově. V závěru ale podlehla svému vysněnému idealismu. Taková byla ale její představa o napravené společnosti. Panstvo na zámku si užívalo a krmilo se všemožnými delikatesami, dokonce i psík Joly dostával jen ta nejvybranější papáníčka a prostí lidé v podzámčí umírali hladem a na nejrůznější nemoci, třeba na mor a choleru. I zámecká paní dostala choleru, jako zázrakem se z ní vyléčila a zbavila se i své rozmařilosti a ješitnosti. Jako by z ní najednou byl úplně jiný člověk. Vychytralá komorná Sára mi ale v knížce přišla mnohem zlejší a "vyčůranější" než ve filmovém zpracování, ale i tak to byla pěkná potvora. ()

Galéria (97)

Zaujímavosti (1)

  • Filmová vesnice Jesenice byl Vesec u Sobotky. Filmovým zámkem je Štiřín. (M.B)

Reklama

Reklama