청춘만화
Almost Love
Obsahy(1)
Ji-hwan je milovník Jackieho Chana, chce být jeho nástupcem a proto tvrdě trénuje taekwondo a pracuje jako kaskadér pro produkce pochybných kvalit, aby mohl jednou zazářit v akčních filmech jako on. A rozhodně mu v tom nezabrání ani fakt, že je trochu jednodušší. Dal-rae chce být herečkou, jenže zkuste si to, když se vám před očima jiných lidí vždy rozklepou kolena a ztratíte řeč. Ti dva se potkali už jako malé děti a jejich přátelství trvá dlouhá léta. Narušení jejich pevného vztahu způsobí nový přítel Dal-rae. Ten je dokonalý ve všech ohledech a Ji-hwan už se s Dal-rae necítí tak dobře jako předtím, vždy totiž někde číhá stín toho, kdo mu ukrádá čas, který mohl se svou kamarádkou prožít. Navíc mezi oběma pány narůstá klučičí soutěživost, která se však drží v určitých mezích. Úplné narušení vztahů tohoto trojúhelníku nakonec ale přichází kvůli nešťastné události, a už tak oslabené pouto mezi Ji-hwanem a Dal-rae se osudově láme. (Natascha)
(viac)Recenzie (40)
Vím, že se mi během filmu drala na rty nějaká jízlivá připomínka, ale ta byla záhy zapomenuta. Aby ne, když Almost Love je navzdory vážnější poslední třetině veskrze pohodovou podívanou (občas rozpustilou, v jednu chvíli jsem se mi bezděky vybavil začátek fenomenální My Sassy Girl :-)), nesnaží se tlačit na pilu, přesto u ní nejedna slzička ukápne, obsahuje mé oblíbené taekwondo, silný motiv přátelství a chlapeckého soupeření, a v neposlední řadě výtečnou Kim Ha-neul, která si pomalu, ale jistě klestí cestu do mé Top 5 nejoblíbenějších hereček. Kamarádku jejího kalibru by mohl hlavnímu hrdinovi závidět každý kluk :-) Film mě v podstatě přiměl k úvaze na téma "nejlepší kamarádka". Ještě jeden smutný pocit u mě snímek po svém konci vyvolal - vědomí, že stát se to mně, tak po mně ani pes neštěkne. 9/10 ()
"Some people have said, talking about love, is that all? In reality, liking somebody is the least productive thing in the world. It doesn't feed you, nor does it bring any money to you. Sleeplessness causes loss of productivity, acting silly all day and all night, mistaken for being a mental patient, go through painful jealous and broken heart... And have 'do you still believe in love?' Such a stinging words thrown at you. Yet I... realize when I love somebody, I know millions of reasons for doing it..." Almost love, perfect movie. ()
Možno v inú dobu, by to na vysoké hodnotenie nebolo, ale našťastie som film zhliadol v čase, kedy mi jeho obsah potvrdil presne to, v čom verím a znova mi tak vlial istotu v naštrbujúcu sa dôveru v pravý význam slova "priateľstvo". Navyše, flashback scény z detských rokov mi s radosťou v srdci pripomenuli krásnu záplavu pocitov, ktorú mi svojho času sprostredkovalo zhliadnutie "Ahobsal..." ;-) ()
Vzhledem k průmernému hodnocení zde, jsem očekával velmi kvalitní snímek, ale ono je to nakonec úplně opačně. Prvních 10-20minut je v celkem v pohodě, člověk se i párkrát zasměje, ale potom je film neskutečně stupidní, nudný, nezajímavý atd. Nebýt hlavní dvojice a zvláště Kim Ha-Neul, tak bych tomu dal nálepku odpad. Nevím, kde někteří berou tyhle hodnocení, jak naznačuje průměr, mě docela zaráží. Tohle je zde brutálně nadhodnocen film, vůbec neodpovídá kvalitě. Za mě pouze jednu hvězdu, už dlouho jsem nepotkal tak špatný film. ()
Další z řady nepochopitelně nadhodnocených asijských filmů, další kýčovité romantické drama, které z diváků ždímá slzy s rozkošnou urputností pětiletého dítěte. Začátek se mi líbil, začátek byl fajn. Zmínka o Lumièrech a hned nečekaný skok ke stylizovanému porodu Jackieho Chana – že by další sympatické vyznání z lásky k filmu? Nikoliv. Prvních třicet minut jde ještě ve šlépějích mnoha jiných, ničím neurážejících romantických komedií. Zatímco se rýsuje všední milostný trojúhelník, příběh v podstatě neexistuje. V nouzi nejvyšší, kdy již nelze déle vařit z vody, přichází „šokující“ dějový zvrat, dochází k radikální změně žánru, ale příběh stále žádný. Pouze snaha vytřískat z minima maximum, mnohdy za využití prostředků vhodných leda do nějakého absurdního dramatu (motiv mrtvé veverky). Zatím u žádného jihokorejského filmu jsem neměl problém s podivnou návazností některých scén, zatím u žádného jihokorejského filmu akční scény nepřipomínaly něco jako Rafťáky. Herci samozřejmě výborní, ale ty slaboduché věty, které musí říkat… byl snad celý film adaptací Ji-hwanova scénáře? Ať ano či ne, výplod jedince na mentální úrovni desetiletého připomínal. 45% ()
Reklama