Biela masajka

Já osobně žít s tou ženskou, která se rozhodla pro tak radikální krok, ještě před letem jí uškrtim a žádná epopej o tom jak se mladá nadějná holka z Německa rozhodla zůstat s černochem na pospas osudu nikdy nestala a předešla by všem těm problém, průserům, nudy, nenávisti a žárlivosti a koneckonců by taky od všeho toho muchlování byl taky pokoj. Bílá masajka není zas tak hrozný film. Na druhou stranu má pár opravdu silných scén, jak tady řada uživatelů o nich píše. Scény, na který jen tak asi nezapomenu, protože to snad ani nejde. Ale i tak je to vcelku nuda, kterou povyšuje jen pár vydařených scén a fakt, že to je podle skutečné události. (28.03.2008)

Předmětem komentáře by nemělo být hodnocení motivací jednání hlavní hrdinky, ale především asi sama kvalita filmu a z tohoto pohledu se filmová adaptace stejnojmenného knižního bestselleru povedla, herci jsou celkem uvěřitelní, snímek je řemeslně na výši, německá režisérka ve svém konceptu předkládá divákovi opus kulturně-geografický, neboť střet kultur zde hraje stěžejní roli. Jednání hlavní hrdinky, ať je sebevíc neuvážené a nepochopitelné, je úhelným tématem celé knihy i filmu, proto obé vzniklo, aby poukázalo a odradilo, otevřelo oči možným následovnicím...a jako takové je integrální součástí celého snímku a především pak zjevně i důvodem jeho vzniku. Pozastavovat se nad ním je tak trochu nedomyšlené... (20.04.2011)

Film Bílá Masajka režisérky Hermine Huntgeburth (Das Trio) podle stejnojmenného bestselleru Corinne Hofmann vznikal přímo v keňských reáliích. Snímek vypráví skutečný příběh mladé ženy, která se snaží zdolat bezpočet překážek zvláštní a neznámé kultury, aby mohla dát průchod své životní lásce. Scénář : Johannes W. Betz. Kamera : Martin Langer. Hudba : Niki Reiser. Skladatelka: Niki Reiser. 19 songů. (25.04.2011)

Průměrný film se zajímavým příběhem. Láska na první pohled, která za sebou pálí mosty, nechává civilizaci a vrhá se vstříc životu, který si ve svém křesle představit nedokážu. Nenechte se ale zmýlit. Tohle není červená knihovna. Tohle je realita. A hodně těžká realita. Knížku jsem nečetla, ale film i když nejde o žádné veledílo jsem určitě neviděla naposled. (25.10.2011)

Stále častěji se tu setkávám s hodnocením mně naprosto nepochopytelném, ať už nízkým či vysokým. Bílá masajka je dle mě jeden z nejlépe natočených filmů co do "opravdovosti" a vytvoření určité atmosféry a v tom mě nezvyklá ani modrá barva na mém oblíbeném čsfd. Nebudu rozebírat zvlášť herce, zvlášť hudbu; všechno mi vyhovovalo, všechno se mi hodilo a zapadalo do sebe. Ovšem jakožto milovník "syrových" lidských a necenzurovaných filmů směle přiznávám, že jsem si po celý film pomlaskávala. Jo, pro mě skvělý film. Nebaví, drásá. A učí. P.s.: považovat hlavní hrdinku za "tupou blondýnu" je ta nejjednodušší věc, kterou může člověk s Bílou masajkou udělat. Aby dospěl k takovému výsledku, nemusí ani moc přemýšlet, nemusí ani moc hodnotit a volit nějaká správná slova, jakými by se nejlépe vyjádřil. Kdo ale z těch, co mají Carolu za "tupou blondýnu" byl v Africe? Kdo z nich zkusil žít jinak než s nohama a vychlazenou dvanáctkou na stole? Kdo z nich udělal něco tak krásně nerozumného a tak krásně přirozeného jako Carola? (Ne, nechci jet do Afriky a nabrknout si tam nějakého chlápka, ale nemůžu považovat Carol za hloupou, a už vůbec ji nemůžu odepřít její sílu a tuhý kořínek!) (06.09.2009)