Biela masajka

Na svou knižní předlohu tento autobiografický snímek nemá, ale pro diváka, který neměl tu čest si knihu přečíst, může udělat velký dojem. Ale srovnát knihu s filmem dost dobře nejde. Každé je něco zcela jiného. Na mě uděl dojem slabě nadprůměrného filmu o Africe - velmi působivém prostředí na natáčení. Scénář mohl být i pestřejší, ale přesto si hlavní hrdinka pro krásné oči svého masaje hodně vytrpěla. Ale to je život. Afrika je vykreslena celkem věrohodně a hudba je až na pár výjimek také obstojná. Možná, že kdyby to točil někdo jiný než Německo tak by to dopadlo trochu jinak. Mně totiž Němci a Afrika nějak nejdou dohromady... (28.09.2007)

Nemam nic proti multikulturnim rodinam, tohle uz je ale skutecny extrem. I po delsim premysleni, nejsem schopen pochopit jeji lasku k Masajovi. Zde by mela problem i civilizovana Kenanka, natoz Svycarka... Asi to bude vylizana zenska, ktera si tuto zkusenost zaslouzila, jinak to bohuzel nevidim. Prave skutecny pribeh a prostredi, kde se film odehrava jsou nejvetsi klady snimku. Na drama vsak velice plytce ztvarnene bez vetsich emoci a zvratu. Dobra hudba, na film se divat da, zadny nezapomenutelny zazitek se vsak konat nebude. (17.03.2009)

Film Bílá masajka i jeho knižní předloha je tím nejpokrytečtějším vrcholem přízemnosti konzumní kultury a souvisejícího životního stylu. Po technické stránce nepatří ke špatným filmovým dílům. Katastrofální shledávám obsah, jeho formu i působnost vyznění. Lidská sobecká omezenost je zde vydávána za obraz čisté lásky. Je smutné a nebezpečné, pokud se hlavní hrdince příběhu, kterou je mladá švýcarská obchodnice Carola Lehmann (atraktivní Nina Hoss), přisuzují kladné charakterové vlastnosti s nezištnou touhou po opravdové lásce, která hravě překoná každou překážku. Ve skutečnosti je tato mladá žena rozmazlenou pokryteckou dívkou, která je přitahována živočišnou majestátností a pocitu přirozené ochrany. Přes všechna varování o rozdílnosti kultury se vrhá po hlavě do svého snu, ve kterém silného a necivilizovaného muže přemění k obrazu svému a plnohodnotně ho přiřadit do důvěrně známému kulturnímu prostředí prosperujícího Západu. Aby nakonec zjistila, že kulturně-společenské rozdíly jsou příliš velké, aby se jimi nechala svázat. Utíká od svého životního experimentu a život svého vysněného muže zanechává natrvalo v troskách. Hlavní mužskou postavou je prostý samburujský válečník a pastevec Lemalian Mamutelil (zajímavý Jacky Ido). Z dalších rolí: spřízněná evropská duše Elisabeth (zajímavá Katja Flint), moudrý a praktický páter Bernardo (Antonio Prester), odkopnutý a povrchní bývalý Carolin přítel Stefan (Janek Rieke), laskavá Lemalianova matka (Helen Namaso Lenamarken), či zkorumpovaný vesnický zástupce státní moci Mini-Chief (Nicolas Sironka), Hrdinka se nesnaží překonat rozdíly, chce je změnit! Jak zkázonosné je přesvědčení křesťanského pokrokového světa o své svém jediném správném způsobu života! Jak devastující je konzumní pohled na hodnoty, když každou odlišnou hodnotou opovrhuje a systematicky ničí! Jak nepochopitelné je překrucování skutečných lidských charakterů! (06.11.2016)

Po přečtení knihy jsem měla sto chutí odstěhovat se do Barsaloi, tak mě uchvátilo zdejší prostředí, divoká příroda, kultura a to i přes detailně popsané problémy, kterými si musela Carola projít. Film na mě tak silně nepůsobil. Opět se projevilo, že film v mém případě NIKDY nepředčí knihu. . . člověk ve filmu v takové míře nevidí a nevnímá pocity, které se dají snáze popsat na stránkách knih a proto mu dělá větší problémy pochopit jednání jednotlivých postav. Kniha je kniha... a film je film. Přesto dávám čtyři * , jelikož mě tenhle skutečný příběh neskutečně dostal. . . 7/10 (05.11.2008)

Předmětem komentáře by nemělo být hodnocení motivací jednání hlavní hrdinky, ale především asi sama kvalita filmu a z tohoto pohledu se filmová adaptace stejnojmenného knižního bestselleru povedla, herci jsou celkem uvěřitelní, snímek je řemeslně na výši, německá režisérka ve svém konceptu předkládá divákovi opus kulturně-geografický, neboť střet kultur zde hraje stěžejní roli. Jednání hlavní hrdinky, ať je sebevíc neuvážené a nepochopitelné, je úhelným tématem celé knihy i filmu, proto obé vzniklo, aby poukázalo a odradilo, otevřelo oči možným následovnicím...a jako takové je integrální součástí celého snímku a především pak zjevně i důvodem jeho vzniku. Pozastavovat se nad ním je tak trochu nedomyšlené... (20.04.2011)