Jsem kyborg, ale to nevadí

ANO, "I am not psycho. I am cyborg." :-) Tombac to skvele napsal.Uzasny film! Co mam rict jineho, kdyz muj oblibeny tvurce stvoril filmecek s jasnym odkazem na tvorbu mych jinych oblibencu jako Michel Gondry, Charlie Kaufman, Wisit Sasanatieng, Wes Anderson, Jean-Pierre Jeunet etc. a jeste k tomu se to myslim velmi zdarilo. Mam pocit, ze jestli svetu folk-music ted vladne freak folk, tak ve filmovem odvetvi by se zanr vyse zminenych tvurcu dal nazvat freak wave. Forma v tomto snimku myslim nad obsahem nezvitezila, nebot forma je obsahem a obsah je formou. ;-) (13.09.2007)

Když blázinec, tak pořádnej. Není tu nouze o roboty, mluvící zářivky, kradou se tu pingpongové vychytávky, jódluje v korejštině a chodí pozpátku. Čas se tu hrozně vleče, nejspíš kvůli tomu škytajícímu chlapovi v kukačkách, takže trvá věčnost prokousat se (za pomoci babiččiny protézy) tímhle příběhem až k finálnímu romantickému procitnutí .. (21.04.2015)

"Sympathy for Young-goon?" Bezpochyby! Další ukázka (byť sestavená na jednoduchém půdorysu) Parkova režijního mistrovství. Jemně humorná love story z blázince na nás pálí vizuálně nápaditou smršť projektilů, stejně jako Cyborg Girl ve dvou scénách, kterými Park suverénně zahanbuje kdejakého hollywoodského akčního rutinéra. Technické finesy (od vynálezavých úvodních titulků až po pěkné CGI vychytávky), stylizace a celkové zpracování ohromují dokonalostí (sic krapet chladnou) a střízlivou extravagantností, a herci nenuceností. Výkon ústřední dvojice nemá snad ani cenu vyzdvihovat (stačí říct, že slečnu hraje jedna z nejlepších jihokorejských hereček, Lim Su-jeong) - v blázinci jakoby se narodili, jsou sympatičtí a jejich emoce jsou uvěřitelné, a též okolní pestrá přehlídka zvláštních existencí působí přirozeně a poskytuje živnou půdu pro kopec hravých etud v hravě výtvarně zpracovaném prostředí. Il-sunovo dechberoucí "jódlování" o Švýcarsku a následný let s beruškou mě nadchli a považuji ji za jednu z nejlepších a nejhravějších sekvencí letošního roku. Parkův film evidentně díky svému pozoruhodnému pojetí vzbuzuje kontroverzi a po druhém zhlédnutí jsem musel ubrat ze superlativů a nějak mi unikal hlubší smysl toho všeho, ale opět se mi film zadřel pod kůži a bavil jsem se. "Udělat z policajta impotenta je bránění úřednímu výkonu!" :-) (24.04.2007)

Scénář: Seo-Gyeong Jeong, Chan-wook Park .. Špatné. Tohle si nezaslouží ani průměr a už vůbec ne kvůli zářivé vzpomínce na jméno Park Chan-Wook nebo kvůli formální stránce. Kdyby totiž alespoň tato mozaika emocionálně převážně prázdných scén měla nějaký smysl nebo pointu, možná by se dalo mnohé odpustit, jenže když chybí i tento prvek, ospravedlňující dlouhé minuty zívání a zírání na Parkovu překvapivou neschopnost tentokrát něco sdělit, nemohu jinak. Pitomoučké postavy (naštěstí ospravedlnitelně bláznivé) v reji barvitých vizuálních onanii s fajnovou hudbou prostě na dobrý film nestačí. Mě určitě ne. 40%. (26.06.2007)

Jestli byl někdy film, který po prvním zhlédnutí aspiroval na místo v první desítce mých nejoblíbenějších filmů, tak to byl Saibogujiman kwenchana. Tímhle dílem mne Park doopravdy dostal... zakomponoval sem totiž všechno, co má správný skromný trhák mít. Sympatickou ústřední dvojici (obzvláště slečna Su-jeong Lim byla k sežráni), plno vedlejších postaviček, které ani zdaleka nepůsobili rušivým dojmem, jak se často stává, vynikající příběh plný laskavého humoru a dokonce i akční kyborg-sekvenci, která dala vzpomenout na časy OldBoye a Vengeance filmy. Výsledkem je velice krásný snímek plný lidskosti a porozumění. (26.10.2008)