Tsotsi

Zpočátku se mi Tsotsi líbilo hodně a v duchu jsem chválil akademiky, že měli odvahu vybrat tento poměrně drsný film. Skvělá kamera a hudba tvoří velkou část zážitku. Jenže s přibývajícím časem se z toho stává další variace na "muž se stará o mimino", už mi chyběly jen komické scény a předtočený smích. *SPOILER WARNING* A ten konec je vyloženě "oscarový".** 70 % (09.07.2006)

Udělení Oscara nikdy neznamenalo, že se automaticky jedná o špičkový film, protože proces hodnocení byl deformovaný dobovými kritériemi a komerčními zájmy vedení studií, která ceremoniál v minulosti organizovala. I později, když do vedení Akademie pronikly progresivní trendy a volba měla mnohem víc oceňovat umělecké kvality soutěžících děl, byla rozhodnutí ovlivňovaná konzervativním pohledem členů Akademie (obvykle vyhrávala angažovaně se tvářící dramata, která umně kombinovala vznešené záměry se sentimentem - např. komedie a jiné tzv. lehčí žánry neměly nikdy moc šancí). Ve skutečnosti se dá natočit snímek, ze kterého čiší tah na oscarovou branku, a tomu by odpovídal i Tsotsi, protože oč míň je tam reálného života a reálných emocí, o to víc odpovídá tomu, co se od oscarového filmu očekává. Film má na jednu stranu velmi kvalitní řemeslné zpracování a je zasazený do problematického prostředí chudinského slumu v Johannesburgu, na druhé straně selhává v důvěryhodnosti zobrazení myšlenkových pochodů a činů svých postav. Drobný gauner Tsotsi z místní galerky s partou svých kumpánů provádí bezkrupulózní nájezdy na bezbranné oběti ve svém okolí a protože nemá moc fištrónu, jenom paběrkuje. Zato mu nečiní problém vrazit komukoliv kudlu do břicha nebo zmáčknout spoušť pistole. Jednoho dne, ačkoliv nemá řidičák, ukradne auto v luxusní čtvrti, vážně postřelí jeho majitelku a příliš pozdě si všimne mimina na zadním sedadle. Hádejte, co bude následovat... Na můj vkus to až příliš směřuje k emocionálnímu kýči a je tam spousta hollywoodského balastu. Cenné je zasazení do prostředí ghetta a potenciálně zajímavé jsou i jednotlivé postavy, jenže vzhledem k výše uvedenému výsledek stojí za prd. Celkový dojem: 40 %. (04.11.2011)

Natočit v tomhle prostředí film o hajzlovi, který vás bude přes všechny svoje chyby zajímat, navíc natočit film, který vás strhne, to rozhodně nebylo jednoduché, ale Gavinovi Hoodovi se to podařilo a jeho herci z ulice tenhle snímek skvěle táhnou. Z Jihoafrické republiky by to rozhodně chtělo více filmů. Zbytečného patosu je škoda. (08.04.2016)

"Now look what you've done..you've made an old man piss his pants." Někdo by mohl říct, že se jedná o tuctový prvoplánovaný drsný 'slaďák' typu Cidade de Deus..ale když se zamyslím nad fakty, myslím, že tomu tak není. Proboha..vždyť je třeba si uvědomit, že tohle NENÍ (zdůrazňuji a opakuji: NENÍ) americký hollywoodský snímek, ba ani evropský či k hispánským národům laděný. JAR je asi nejpředpokládanější africkou zemí pro natočení kvalitního snímku. Má dobrou ekonomiku a její vyspělost převyšuje ostatní státy černého kontinentu. Má ovšem i svou druhou, temnější tvář. Tou je chudoba v urbanizací netknutých oblastech a okrajových částech velkých měst, slumech. A právě zvrat v životě jednoho takového obyvatele popisuje snímek Tsotsi. Nebudu nic prozrazovat..a jdu si pustit hip-hopově laděný soundtrack plný parádních afrických rytmů. :) (10.03.2007)

Milujem juhoafricku kinematografiu uz od Krutej rasy Nycholasa Mastandreu. Tuna sa mi dostal kvalitny film z prostredia mesta Johannesburg od rezisera Gavina Hooda /sranda, ze neskor tocil akychsi iks menov/ . Kvalitna gangsterka, vyborne zobrazenie johannesburgskej reality a drsne dialogy. Dejova linia divaka hned strhne a nepusti pocas celej minutaze 94 minut. 86 % (18.11.2014)