Match Point - Hra osudu

O tomhle filmu jsem věděl, že Woody Allen natočil. Ale čekal jsem klasickou exkurzi do života jednoho vztahu, jak to umí. Jenže pak to v příběhu přeskočilo tak, že mi do žil naběhnul adrenalin jak kráva a já s otevřenou držkou čuměl až do konce, protože ten film to jednoduše dokázal. Rozhodně to ale bylo zajímavý a líbilo se mi, že Woody Allen do svých příběhů přibral i krapet závažnější otázky, které se můžou stát komukoliv v jakémkoliv vztahu..když bude debil jako tady Jonathan Rhys Meyers, který toho magora zahrál opravdu hodně dobře, že se mi až na posteli poslední půlhodinu kroutil žaludek s ním. I když jemu asi o trošičku víc. (04.04.2010)

86% - Úplně jiný Allen, než jak ho známe. Žádný New York a jazz, ale Londýn a opera. Jakoby s touto změnou přišla i změna osobitého stylu. Nikdy jsem od Woodyho neviděl tak vážný film s tak výborně vypracovanou pointou. Zajímavý byl zejména vývoj divákova vztahu k hlavnímu hrdinovi a jeho počínání. Fascinující... (17.04.2006)

Vybaven na Match Point jen kolou & rumem v poměru 1:1 a teplýma ponožkama, usedám na Boží hod před obrazovku. Až později mi docvaklo, že bych ke sledování spíše potřeboval jezdecké sedlo a bičík, ale když film byl tak nádherně rozjetej, tak bych přece jako blbec neodešel. No ne?__ Na Match Pointu mě doslova dostala ta jeho arogance. Zní to blbě, vím, ale postavy se chovali tak snobsky a zároveň lidsky, že mi tentokráte společnost buržoazních "prevítů" nevadila. Co víc, mě snad dělala i dobře. Meyers v roli hocha, který se dostane od pinkání do vyšších vrstev, prostě čaruje v každém záběru. Naopak kuřačka Scarlett dodává snímku na dráždivosti a sexuchtivosti (jasně, že je to stejný, ale...). Ovšem je-li něco, co překračuje zmiňované ďábly, tak je to scénář. Woody je pracant, ale tady si fakt máknul. Rozhovory o Dostojovském, tenise, opeře, politice...ten chlap má brutální rozhled. Všechno ví, všechno zná, ale na rozdíl od Bédi Trávnička, jemu to žrát budete i s navijákem... Bomba a čistých 95% - 3% za to, že Woodymu závidím jeho inteligenci (ha ha..) (26.12.2008)

Neallenovský Allen. Vždy jsem Woodyho podezírala, že si přečetl knihu Červený a černý a hrdina Match Pointu je osobitá variace na Juliána Sorela, který se intrikami a milostnými aférami snaží dostat do tzv. lepší společnosti. Nicméně zkoumání motivací Chrise Wiltona je nanejvýš přesvědčivé, od opery k Dostojevskému. Chris je podstatou své osobnosti intrikánský stratég a zároveň hazardní hráč, což je nanejvýš nebezpečná kombinace. Asi jako mix nitroglycerinu, jedlé sody a křemeliny. Vznikne dynamit. Jeho plán na vzestup hatí dvě maličkosti- vášnivá posedlost (člověk jako Chris Wilton nemůže milovat někoho jiného než sebe) a vrtkavá fortuna. Na kterou stranu sítě spadne míček? A úplně nejvíc mne pálila otázka, co cítil poté, co míček dopadnul...Ulehčení, lítost, výčitky, smutek, ztrátu, prázdnotu? Nebo lidé jako on už necítí? Nevím. A bojím se vědět. (23.04.2007)

V pár scénách je Scarlett Johansson opět nádhernou ženou s bujným poprsím a krásnými vlásky, bohužel tomu tak není po celý film a s ubíhajícím časem se z ní stává jen obyčejná notorická žárlivka. Jonathan Rhys Meyers hraje chlapa, který je neskutečný slaboch a nezaslouží si, aby o něj taková dívka jako je Scarlett opřela kolo. Avšak Woody Allen svět vidí jinak a podle něj štěstěna přeje těm špatným. Film se snaží být dramatický i když v celé první půli k tomu není jakýkoliv důvod. Z letmých pohledů se stává zamilovanost , z ní se stává posedlost a přesto posedlý muž je hlavním hrdinou a člověkem, kterého se Allen snaží vidět jako chudáčka a s tím já prostě nesouhlasím. Postavy se chovají neskutečně stupidně a místo toho, aby je vedli jejich pocity je vede pocit scénáristy. Allena nemám rád a i přes změnu žánru pro mě zůstává nudný a obyčejný. (18.02.2007)