Tvoje, moje a naše

Výborná komedie, která mne dokázala rozesmát. Už do začátku víte, že to nemůže dopadnout jinak než dobře, i přes neskutečné úsilí dětí, rodiče rozdělit, i přes chaos, který v nově vzniklé rodině vládne. I přes vylomeniny, které děti dělají. A to se mi na ní líbilo, že i když se zpočátku nesnášeli, dokázali se spojit, pokaždé pro věc, ve kterou věřili. Na filmu nemám co vytknout, nebyl nijak dlouhý, ani se netáhl. Jediné co můžu udělat, je jej doporučit, protože já se při jeho sledování dokonale pobavila. (26.11.2017)

Prekvapivo veľmi zábavná príjemná komédia o rodinke úžasných. Čas mi pri pozeraní plynul neuveriteľne rýchlo. Ani minútu sa nenudíte, hoci niektoré vtipy sú miliónkrát obohrané a vy dopredu poznáte koniec. Pri podobnom filme, však môžte bez obáv vypnúť a rozmýšľať trebárs aj nad niečím úplne iným. Príjemné herecké obsadenie, pár detských tváričiek na ktoré mám osobne slabosť a výborný soundtrack vyzdvihujú tento film u mňa na 60% (19.11.2009)

On má osm dětí, ona deset.. zamilují se do sebe a mají jich 18 ... No.. fakt docela koukám co všechno se dá vymyslet.. škoda.. nápad bydlet ve sterém majáku se mi líbil, někdy sem se i zasmála a "máma s tátou" nehráli zas tak špatně (18 potomků sem opravdu nestačila registrovat) .. takže na tu jednu hvězdu to asi bude ;) (27.03.2011)

Škoda, že zůstalo jen u romantické, bohužel ale nijak originální a dost průhledné komedie. Ne, že by se na to nedalo dívat, to zase jó a se svojí drahou polovičkou to bylo určitě ještě lepší, ale některé "psí kousky" mi přišly hodně přitažené za vlasy, někdy trapné a někdy to vypadalo, že režisér už neví co by, tak tam střihnul zmatený nákup v obchoďáku. Aspoň, že se povedl casting. (20.04.2009)

On osm, ona deset (ale šest adoptovaných), dohromady 18!!! Quaid ani Russo nepatří mezi mé oblíbnence a zřejmě podali standardní výkon. Sluníčkem poměrně banální, naštěstí ne dlouhé komedie, je maličká Linda Hunt jako paní manionová. Když si míchá Martini se dvěma olivami a sleduje vrestling, případně když uklízí a za oknem se dějí věci - to se dějí věci. A na otázku jak se jí líbí nový dům vece: “Je potěšitelné žít ve státě, kde bují klíšťová encefalitida.“ Jinak děj postavený na dvou odlišných povahách - puntičkářském admirálovi a bohémské módní návrhářce - je předem jasný a po klasické scéně se zubní pastou už moc nepřekvapí. Ovšem klid Russo ve všech situacích s dětmi je obdivuhodný. Když jde otec „na rande na slepo“, jedno z dětí se bezelstně zeptá „A ona nevidí?“. Po všech peripetiích a naschválech v souladu s hollywoodskou tradicí děti zjistí, že by bylo fajn mít zase oba rodiče. Jen by mne zajímalo, zda si ještě pořídili nějaké to naše… (06.06.2008)