Děj filmu se točí kolem dvou bratrů, dvojčat - Tana (Louis Koo) a Tidea (Daniel Wu). Povaha příběhu umožnila do hlavních rolí obsadit dva rozdílné herce a vyprávět o lidech, kteří na první pohled nemají nic společného, ale na konci jsou všichni navzájem spojeni. Tide se po osmi letech, co bratr opustil domov, dozvídá, že jeho dvojče bylo umláceno k smrti při nelegálních boxerských zápasech a vydá se odhalit pozadí Tanovy smrti. Pomáhá mu přítelkyně jeho bratra a bratrův nejlepší kamarád. S postavou Daniela Wu se nakonec vydáme na cestu pomsty, kdy je odhalen vrah jeho bratra. Že je to zápasník o dvě hlavy vyšší a o cca 50 kg těžší, to je předem určeno, stejně jako fakt, že i kdyby šlo o slona, Tide by se nezastavil.
Zajímavá může být pro diváka skutečnost, že navzdory právě nastíněnému ději nesledujeme boxerský zápas. V tomto směru film případné fanoušky sportovních klání zklame. Ze samotných soubojů bez pravidel je vidět minimum, jsou rychle střiženy a herci jsou zabíráni častěji zepředu, tak aby museli "jenom" máchnout rukou a protivník pak v detailu dostal rukavicí. Ale ani ty krátké úseky filmové pásky, která ukazují boje z větší vzdálenosti, nejsou moc dynamická. Údery, jakkoli podpořené řádným hutným zvukem, jsou jakoby bez síly. Pokud bych měla hodnotit, kdo byl na tom pohybově lépe (jedná-li se o box), pak se musím přiklonit k sympatickému Danielu Wuovi, který zřejmě mohl, díky znalosti wushu, ukázat víc, než jeho filmový bratr Louis Koo. Naopak, Louis Koo zase prokazuje větší razanci byť fiktivních úderů, což ostatně k jeho charakteru dobře sedne. Protiváhou jeho divokého chování je kupodivu romantické soužití s jeho dívkou (Jo Koo). Osobně mi nedostatek skutečné akce ani tolik nevadil z prostého důvodu, že jestliže nejde o box, jde o něco jiného. A na neakční půdě tvůrci určitě zabodovali.
Příjemným překvapením je přesvědčivě zahrané bratrství. Filmu se povedlo na jedničku skloubit jednotlivé partie, které se věnují každému z bratrů. Ačkoliv je scénář postaven na tom, že ti dva se mají k sobě hodit jako jablka k moruši, herci na plátně tvoří povahový celek. Rovnováha mezi scénami tak vlastně vytváří jedinečný základ pro možnost vidět odlišnosti obou bratrů. Ve filmu nejde ani tak o to zdůraznit rozdílnost jejich charakterových rysů, ale o to, že ať už se díváme na kohokoli z nich, ani pro jednoho není život jednoduchý. Možná překvapivě je nejvíce prostoru věnováno jejich vzájemným vztahům až na samém konci filmu. Po závěrečném zúčtování přichází usmíření. Není to usmíření v pravém slova smyslu, jak bychom to mohli chápat my s velkým nosem, ale druh odpuštění. Tečku za celým příběhem potom představuje naděje na nový začátek, vlastně spíše na nové začátky.
Takže... jako celek působí film vyváženým dojmem, který zbytečně nevyzdvihuje ani násilí, ani romantiku. Nesnaží se být přímo realistický, ale má v sobě jiskru magie, která vás udrží v křeslech.
Ale Born Wild není jen o dvou hlavních postavách. Byla by velká škoda přehlédnout herce Patricka Tama, který oběma - Koovi i Wuovi - skvěle sekunduje. Jeho výkon je přesvědčivý, nenucený a dokazuje, že není malých rolí. Naproti tomu herečka Jo Koo je jistě hezká, ale roli osudové ženy zvládá jen při přimhouření obou očí. Přitažlivost mezi ní a oběma hrdiny sice funguje, nicméně nedokáže působit zároveň jako sex-symbol a křehká kráska se zlomeným srdcem. Smutek jí bohužel není v očích vidět ani jednou.
A ještě krátce k hudbě. Součástí snímku je i španělská hudba, která k němu, světe div se, perfektně pasuje. Možná byl pro hudebního skladatele inspirací samotný Patrick Tam, který v jednom okamžiku opravdu připomíná ležérního Španěla :-). Skladba předcházející finálním titulkům je také podařená, zdůrazňuje předchozí zármutek, ale dává pocítit i budoucí radost.
Perlička vyloženě pro nás Čechy: rekvizitáři dali do filmu staré československé bankovky :-) (zřejmě to pro ně bylo to nejexotičtější, co našli). Jsou tam pěkně vidět stokorunová a desetikorunová. 70%
()
(menej)(viac)
野獸之瞳
Born Wild
Děj filmu se točí kolem dvou bratrů, dvojčat - Tana (Louis Koo) a Tidea (Daniel Wu). Povaha příběhu umožnila do hlavních rolí obsadit dva rozdílné herce a vyprávět o lidech, kteří na první pohled nemají nic společného, ale na konci jsou všichni navzájem spojeni. Tide se po osmi letech, co bratr opustil domov, dozvídá, že jeho dvojče bylo umláceno k smrti při nelegálních boxerských zápasech a vydá se odhalit pozadí Tanovy smrti. Pomáhá mu přítelkyně jeho bratra a bratrův nejlepší kamarád. S postavou Daniela Wu se nakonec vydáme na cestu pomsty, kdy je odhalen vrah jeho bratra. Že je to zápasník o dvě hlavy vyšší a o cca 50 kg těžší, to je předem určeno, stejně jako fakt, že i kdyby šlo o slona, Tide by se nezastavil. Zajímavá může být pro diváka skutečnost, že navzdory právě nastíněnému ději nesledujeme boxerský zápas. V tomto směru film případné fanoušky sportovních klání zklame. Ze samotných soubojů bez pravidel je vidět minimum, jsou rychle střiženy a herci jsou zabíráni častěji zepředu, tak aby museli "jenom" máchnout rukou a protivník pak v detailu dostal rukavicí. Ale ani ty krátké úseky filmové pásky, která ukazují boje z větší vzdálenosti, nejsou moc dynamická. Údery, jakkoli podpořené řádným hutným zvukem, jsou jakoby bez síly. Pokud bych měla hodnotit, kdo byl na tom pohybově lépe (jedná-li se o box), pak se musím přiklonit k sympatickému Danielu Wuovi, který zřejmě mohl, díky znalosti wushu, ukázat víc, než jeho filmový bratr Louis Koo. Naopak, Louis Koo zase prokazuje větší razanci byť fiktivních úderů, což ostatně k jeho charakteru dobře sedne. Protiváhou jeho divokého chování je kupodivu romantické soužití s jeho dívkou (Jo Koo). Osobně mi nedostatek skutečné akce ani tolik nevadil z prostého důvodu, že jestliže nejde o box, jde o něco jiného. A na neakční půdě tvůrci určitě zabodovali. Příjemným překvapením je přesvědčivě zahrané bratrství. Filmu se povedlo na jedničku skloubit jednotlivé partie, které se věnují každému z bratrů. Ačkoliv je scénář postaven na tom, že ti dva se mají k sobě hodit jako jablka k moruši, herci na plátně tvoří povahový celek. Rovnováha mezi scénami tak vlastně vytváří jedinečný základ pro možnost vidět odlišnosti obou bratrů. Ve filmu nejde ani tak o to zdůraznit rozdílnost jejich charakterových rysů, ale o to, že ať už se díváme na kohokoli z nich, ani pro jednoho není život jednoduchý. Možná překvapivě je nejvíce prostoru věnováno jejich vzájemným vztahům až na samém konci filmu. Po závěrečném zúčtování přichází usmíření. Není to usmíření v pravém slova smyslu, jak bychom to mohli chápat my s velkým nosem, ale druh odpuštění. Tečku za celým příběhem potom představuje naděje na nový začátek, vlastně spíše na nové začátky. Takže... jako celek působí film vyváženým dojmem, který zbytečně nevyzdvihuje ani násilí, ani romantiku. Nesnaží se být přímo realistický, ale má v sobě jiskru magie, která vás udrží v křeslech. Ale Born Wild není jen o dvou hlavních postavách. Byla by velká škoda přehlédnout herce Patricka Tama, který oběma - Koovi i Wuovi - skvěle sekunduje. Jeho výkon je přesvědčivý, nenucený a dokazuje, že není malých rolí. Naproti tomu herečka Jo Koo je jistě hezká, ale roli osudové ženy zvládá jen při přimhouření obou očí. Přitažlivost mezi ní a oběma hrdiny sice funguje, nicméně nedokáže působit zároveň jako sex-symbol a křehká kráska se zlomeným srdcem. Smutek jí bohužel není v očích vidět ani jednou. A ještě krátce k hudbě. Součástí snímku je i španělská hudba, která k němu, světe div se, perfektně pasuje. Možná byl pro hudebního skladatele inspirací samotný Patrick Tam, který v jednom okamžiku opravdu připomíná ležérního Španěla :-). Skladba předcházející finálním titulkům je také podařená, zdůrazňuje předchozí zármutek, ale dává pocítit i budoucí radost. Perlička vyloženě pro nás Čechy: rekvizitáři dali do filmu staré československé bankovky :-) (zřejmě to pro ně bylo to nejexotičtější, co našli). Jsou tam pěkně vidět stokorunová a desetikorunová. 70% () (menej) (viac)