Klub splněných přání

Pomale plynúci a jednoduchý dej, avšak bez okúzlenia a energie. Energia srší akurát z piesní, ktoré vo filme zaznievajú. Jediným ako tak zaujímavým miestom v Klube splnených prianí je záver, ale ani ten nedostal dostatok priestoru nato aby vylepšil renomé tohoto snímku. Čo na záver? Čakanie na koniec filmu bolo úmorné, ale dočkal som sa. Ale bola to strašná nuda! (25.06.2008)

Po hudební stránce Idlewild skvěle funguje, po té dějové je to už horší. Gangesteři vůbec nejsou drsní a člověk vůbec nemá pocit, že jde někomu o kejhák. Zápletka o tom, jak se zvracející pianista dal dohromady s vytrémovanou zpěvačkou taky patří k těm lacinějším a zásah shůry pomocí bible je docela wtf. Ale už kvůli hudebním a tanečním vložkám stojí za to Idlewild shlédnout. A Klub splněných přání? To měl zas nějaký překladatel zbytečně tvůrčí chvilku... (09.07.2007)

OutKast měli rezignovat na jukebox muzikál a natočit si několik pořádných klipů, vyjet na turné se svou poslední deskou Idlewild a všichni by byli v pohodě. Takto vzpomínka na tohle výjimečné duo poněkud hořkne, protože se podepsali pod největší černošské klišé, které si lze představit. Maloměsto, prohibice a cesta za štěstím lemovaná křivkami barevných slečen, za které by se nemusela stydět ani Joe Bakerová. Ahistorická hudebka v tom předstíraném retru nedává nejmenší smysl, stejně jako víra v to, že André 3000 a Big Boi vědí, o čem je herectví. Mluvící kohout na placatce jim měl možná poradit. (20.11.2020)

Miluji a Outkast a jejich hudbu... před "Idlewild". tohle album mi prostě nikdy nepřirostlo k srdci. Mají mnohem lepší věci a musím říct, že by se mi asi více líbil film podle "Speakerboxxx/The Love Below". "Idlewild" má pořád dobrou hudbu, ale prostě už ne tak zapamatovatelnou, tak jinou. Stejný je i film, hodně zajímavých prvků, ale celkově je tohle mafiánské drama přepálené a bohužel zdlouhavé. (29.05.2014)

Nebýt dobré hudby a vizuální stránky filmu, dala bych i míň. Díky těmhle dvěma věcem ale film byl svižnný a příjemný. Žádný zázrak se nekoná, příběh je prostý až hanba. Kdosi tu na čsfd jednou napsal, že film musí člověka především bavit. Ať se jedná o těžce filozofické dílo nebo maistreamový kousek pro široké publikum, z něhož skáče popkorn, hlavně musí diváka bavit. A mě ta cesta do Prahy se SA utekla opravdu rychle.. (14.09.2009)