Krasnyje lisťa
Obsahy(1)
V roce 1936 řádí v Polskem okupovaném západním Bělorusku po povstání kárné policejní oddíly podobně, jako tu budou řádit už o pět let později německé, ukrajinské či pobaltské SS Einsatzgruppen. Revoluční vystoupení proti politické, kulturní i národnostní genocidě ze strany polských úřadů i ekonomickému útlaku ze strany polských magnátů už bylo potlačeno a mnoho lidí uprchlo do lesů. Ti i všichni další ve městech čekají na pokyny Ústředního výboru. Spojku, která nesla pokyny, ale málem chytila hlídka. Andrej Metělskij (Eduards Pāvuls) sice tentokrát vyvázl, ale z pronásledování si odnesl vážná zranění. Po prozrazení úkrytu znovu prchá, ale policie mu je v patách a tentokrát to vypadá, že se na útěku utopil. Polská Defenziwa hodlá nastalé situace využít a mezi povstalce posílá s identitou Andreje svého konfidenta. Tomu nejenže se podařilo proniknout do komunistického podzemí a vydat čelné pracovníky organizace, ale i poskvrnit jméno Metělskij, když v policejním žoldu pod nepravým jménem hodlá svědčit v monstrprocesu s povstalci. S tímto Lžiandrejem si to ten pravý hodlá vyřídit přímo před tribunálem. (chamonix)
(viac)Zaujímavosti (2)
- Stejně jako Andrej Metělskij (neboli Sergej Prityckij) je také policejní konfident z tohoto filmu skutečnou postavou. Jakov Strelčuk i po atentátu zůstal ve službách polské tajné policie, později se během německé okupace dobrovolně stal agentem nacistického Gestapa, po válce pak utekl na západ a nabídl své služby pro změnu Američanům. (chamonix)
- Předobrazem hlavního hrdiny je Sergej Prityckij (1. 2. 1913 – 13. 6. 1971). Po atentátu obdržel a málem nepřežil 19 zásahů, v následujícím procesu nad ním vynesli trest smrti oběšením. Nicméně z těžkých ranění ho vyléčili ve vězeňské nemocnici a mezinárodní tlak donutil polskou vládu změnit trest na doživotí. Ve vězení pobyl jen do r. 1939, hned po zahájení bojů 1. září se mu podařilo uprchnout. Během 2. světové války organizoval partyzánské hnutí na území Běloruska (později i v Polsku) a po válce se zapojil ve stranických i výkonných funkcích do obnovy Běloruska. Přesto se ani on nevyhnul v poválečné hysterii nařčení z protisovětské činnosti a vyšetřování tajnou službou NKVD. K dalšímu monstrprocesu, kde by byl v sázce opět jeho život, nakonec nedošlo jen díky vnitrostátním událostem roku 1953. (chamonix)