Číňan

Jestli něco skandinávskou kinematografii, a obzvlášť dánskou, povyšuje, tak jsou to jednoznačně lidské emoce a přirozená deprese z jejich příběhů, které Vás vtáhnou do děje tak, jako kdyby se to životní úskalí dělo Vám. V případě filmu Číňan to není jinak. Dánovi do života vstoupí jeden Číňan, který mu nabídne něco, co lidsky smýšlející postava utápějící se v samotě pravděpodobně neodmítne. Koho by ale napadlo, že to způsobí kolotoč emocí, ze kterých není cesta ven. V závěru filmu mi hlavní postavy bylo neskutečně líto a musel jsem nad ní přemýšlet i po zbytek večera. (29.03.2020)

Minimalisticky film ve vsech smerech, na prvni pohled obycejny, presto vynikajici. Genz z nijak originalniho scenare, dokazal vytvorit film, ktery dokaze zaujmout. Vesmes sympaticke postavy, ktere jsou velmi dobre zahrane me bavily od zacatku do konce a jelikoz mam slabost jak pro skandinavske, tak asijske zeme, me hodnoceni je jasne! (11.06.2012)

Pomalý Dán a žena pomalých pohybů. Těžkopádná otevřenost a lehká uzavřenost. Zjemňující svazek dvou kultur nasazujích masky na tváře. A tvář mluví obráceně, do sebe./ Střet masek v kramářské písni filmu. Té první se tvářnost poskládala z mračen, té druhé svítí vyhlazená do běla oblak. Za maskami dvě poplašené tváře o samotě se svým jazykem. Masky jsou si pro sebe exotické, nevysloveně přitažlivé. V jednu chvíli se mlčky spojí a po slabikách a slovech přijímají. - Tváře, dosud obrácené do sebe, se vyboulí a splynou v lásce - jedna z nich odumírá. Než zemře, vepisuje do druhé své memento mori, a ta si masku už nenasadí. (15.11.2008)

Poklidně plynoucí příběh jako řeka v rodné vesnici čínské nevěsty. Dalo by se s nadsázkou říci, že to byl vlastně hraný dokument. Typický vzorek "západní" a "východní" rodiny. A mezi vzorky nikoliv obyčejná propast, ale pomalu Mariánský příkop. Přiznám se, že tyto sociologické studie jsou velmi zajímavé, jen je mi z toho vždy poněkud smutno. Jedinou vadou na kráse filmu byl hlavní hrdina. Ten pán byl tak neuvěřitelně nudný, ale tak hrozně, že to bylo až nakažlivé. Díky rozumné délce filmu se však nákaza nerozšířila úplně, takže nakonec zůstal skvělý filmový zážitek. (31.10.2011)

KINO ART Ostrava, 21.1.2010: Špička romantických dramat. Hodně evropský film, takže žádný kýč nečekejte. Příjemný humor, příjemné tempo, příjemní herci. Jak se pohádat aniž byste si vůbec něco rozuměli? Jak se zamilovat bez pronesené jediné smysluplné věty? Seveřeani prostě umí, o tom se přesvědčuju stále více. (22.01.2010)