Don Bosco

Nádherně zfilmovaný příběh o Donu Boscovi, který se snaží pomoci dětem, dát jim nový domov a naučit je slušnému chování. Jsou tam i takový, kteří se ho pokouší zastavit a zmařit jeho dobré plány. Má problém i s některými mládežníky, kteří ještě nevědí jak se rozhodnout, zda budou krást a chovat se jako zvěř, budou ochotni jít do vězení a nebo se přidají na stranu světla Dona Bosca.... (29.04.2013)

Z tohohle filmu na diváka křičí hlavně patos a prvoplánovost, což trochu ubíjí na hlavní myšlence. A nevim, jak bych to popsal, ale vadil mi tam takovej faktor typický italský televizní produkce, kdy film nevypadá vyloženě levně, ale třeba scénář působí, jako že si ho nechali napsat za 7 eur. Například zloduch ve formě prefekta je totálně nesmyslnej a hloupej, zbytečnej prvek. Je mi celkem jasný, že se léta budování důvěry u mladejch bezprizorných a plavání proti proudu nedaj věrně zachytit v jednom snímku, leda by měl 12 hodin nebo se do něj pustila hodně nadstandardně dobrá skupina tvůrců, ale tady se setkáváme s fakt úplně na hlavu postavenejma změnama charakteru postav. Kluci z ulice v jednom záběru kradou chleba a ve druhém si spolu hrajou na nádvoří jako poslušní klučinové z třídy paníčelky Sluníčkové. Důvěra postav v Bosca kolikrát vypadá i jako slepá, všechno to zkrátka působí dost zkratkovitym dojmem, což je na dvou set minutovej snímek celkem hloupý. Jak říkám, Don Bosco je možná až prvoplánově vykreslenej jako největší sympaťák a bezmála mesiáš, ale vzhledem k tomu, jakej je to lídr, mi zrovna tohle příliš nevadí. Jen bych rád viděl, že Don Bosco občas našel sílu dělat některá rozhodnutí v sobě, ne v přehršli božích znamení, dodalo by mu to na kráse charakteru. Je to ovšem poměrně koukatelnej podprůměr, není důvod řadit ho mezi dvouhvězdičkový filmy. (18.05.2014)

Ano, hraje to trochu na city, ale přesto je to jeden z nej filmů, co jsem kdy viděla, podle mě to zpracovali přesně tak, jak si velikán Don Bosco zasloužil, nádhera. Tento film je skvělá alternativa oproti všem těm krvelačným či romantickým bezduchostem, je to film, který zapůsobí, který člověku rozsvítí světlo v duši, i nevěřícímu člověku. A co budu vykládat o Flavio Insinna, úžasný výkon! Díky za něj! Kdo se film teprve chystáte shlédnout, určitě neudělejte tu blbost, že byste se dívali s dabingem, italština a Flaviův hlas vás zamiluje! Bez originálního zvuku to není zdaleka ono, to je jasné u každého filmu, ale tady to dvakrát podtrhuju. (15.01.2009)

Příběh vzniku saleziánů je všeobecně dost známý, ale film má tu moc tuto historii převést do pronikavější formy než je psané či mluvené slovo. A tomuto dvoudílnému filmu se to podařilo. Jezdím velice rád do Polska a byl jsem svědkem, jako po skončení vyučování v městě Pila ve Velkopolském vojevodství odchází chlapci domů ze salesiánského gymnázia -. byli veselí, mnozí žertovali a usmívali se, několik z nich, kteří mne míjeli, mne pozdravilo. A já si v tu chvíli uvědomil, že odkaz dona Bosca žije i v dnešní době a není to vůbec jenom poselství víry, ale je to hlavně poselství dobroty, radosti, štěstí a humanity, kterou tehdy don Bosco neúnavně a navzdory všem překážkám šířil a která se přes dvě staletí přenesla až do dnešního času, kdy v době zdánlivé hojnosti je často možná více potřebná, než tehdy. A mne osobně dal ještě větší chuť pomáhat chlapcům dle svých možností, znalostí a schopností tak dlouho, dokud jen budu moci. Film mne velice upoutal a dávám mu plný počet bodů. (15.01.2018)

Túto storku poznáte? Taliani sú veľkí futbaloví fandovia. A Taliani milujú dona Bosca. Čo sa asi stane, keď na jednom tv kanáli dávajú prestížny futbalový zápas a na druhom premiéru druhého dielu minisérie o obľúbenom národnom hrdinovi? Ta dááá – píplmetre priznali výhru donovi Boscovi. Aspoň tak mi to rozprávali moji priatelia spod Apenín. A mne sa to uložilo v hlave ako: Ten don Bosco, to ti je borec! Čo k tomu dodať? Z filmu je cítiť, že si fakt dali záležať – aj vizuálne, aj hudobne, aj hereckou interpretáciou - je to perla špagetárskej tv tvorby. Divák nech sa pripraví na temperamentné emocionálne ladenie – v duchu stredomorskej klímy, kde veci prežívajú inak, ako my tu pod Tatrami. Len sa stačí trošku nastaviť na súznenie – a myslím, že zážitok zo sledovania sa dostaví. U mňa to tak fungovalo. A ešte jeden príbeh na záver: Mala som tú možnosť zúčastniť sa na súkromnej podabingovej projekcii a dokonca sedieť vedľa jedného z hlavných hercov. A...bez hanby zopárkrát vytiahol veľkú pánsku vreckovku a smrkal. Po filme sa chlapsky priznal, že nemá ani alergiu, ani nádchu. Že takýchto filmov by chcel robiť viac. (30.04.2019)