Loď duchov

Loď duchů může sloužit jako zamyšlení nad tím, jak hodnocení ostatních ovlivňují náš vlastní úsudek, a také nad tím, jak ošidné takové soudy můžou být. Vynikne to zejména ve srovnání s nedávno viděným španělským hororem Rec. Oběma filmům jsem nakonec dal téměř stejné procentuální hodnocení, když Rec měl vynikající ohlasy a oslavné komentáře, které mě vyhecovaly k velkému očekávání, které nebylo nakonec až tak naplněno, kdežto Loď duchů měla velmi kritické jedovaté komentáře, které mé očekávání zchladily na minimum. A nakonec jsem byl příjemně překvapený, jelikož jsem opravdu nic nečekal. Loď duchů pochopitelně není žádné velké umění, to se musí divák poohlédnout jinde, a nepředstavuje v žádném ohledu nijakou žánrovou špičku. Je to jen průměrná rutinně odvedená duchařina, která se může pochlubit několika slušnými scénami, jako je poprava cestujících nebo postupné objevování útrob opuštěného vraku. Je ale taky limitovaná tuctovou režií a scénářem. Oproti Rec má ale slušnější herecké obsazení, zejména takový Gabriel Byrne i v takovémhle snímku předvádí, proč je uznávaným hercem. Nesporně se z toho dalo vytěžit víc a nesporně se ve filmu objevuje řada klišé, jenže ruku na srdce, v Rec jsem jich našel víc. Ostatně prakticky v žádném žánru se nevyskytuje tolik klišé a vykrádaček předchozích filmů jako právě v hororu. Žádný jiný žánr, snad s výjimkou space opery, se nemůže pochlubit tolika pokračováními hororových sérií typu Noční můry z Elm Street, Kukuřičných dětí, Halloweenu atd. atd., které jsou ždímané do absurdity. Oni režiséři a scénáristé ty klišoidní scény používají právě proto, že dobře znají svoje Papenheimské a vědí, že na hororové diváky velmi dobře fungují. Takže suma sumárum, za průměrné, ale místy docela zábavné béčko: 50 % celkového dojmu. (13.05.2009)

Pseudohovadina o ďáblu a lidské špatnosti, kde všichni "hrdinové" jsou šmejdi bez charakteru, k nimž nelze pocítit jediné sympatie, jejichž chování je naprosto předvídatelné. Vlastně celý tenhle film je odhalitelný už od začátku, jelikož komu nedošlo, že ten nejšpatnější se jeví jako nejslabš í (jak ohrané), tak nevím ... Klišé si vrství nad klišé a ani Gabriel Byrne (doufám, že to natočil jen tak ze srandy nebo kvůli obživě) to nezachrání. Jediné neoriginální plus dávám zpomalené scéně vyvraždění lodě za zvuků nu-pop-metalu a za opravdu nechutný způsob eliminace tanečního parketu. Jinak nuda, která rozhodně nevyděsí a nepřekvapí - a mimochodem (ne)náhodná podobnost s Horizontem události je opravdu bijící do očí?! (03.06.2003)

Velice slušne natočený výplach mozgových buniek, ktorý sa s utekajúcimi minútami a kopiacimi mŕtvolami strháva v megaBé s pointou megaCé. Ale hrdzavú, vlhkú klausro-atmosféru uprieť nemožno a ani to, že Byrne sa ako záporák proste narodil. Už len kôli úvodnej "drátenej scénke" sa to oplatí vidieť. V telke. (17.06.2006)

No vida! Nečekaně dobrý horor, který mně konečně děsil a občas mi běhal mráz po zádech. Výborně! Tohle se nestalo už hodně dlouho, aby se mi něco podobného stalo u hororu. Silně mi to připomínalo Bermudský trojůhelník s Lukem Perrym, avšak tento film je v mnoha ohledech lepší. Nepůsobí to tak, jako že je to určeno pouze na sobotní odpoledne na některé komerční televizi. Kdybych mohl vrátit čas na rok 2002, tak bych na to asi šel i do kin, jelikož jde o opravdu silně naprůměrný film. Dokonce jsou zde parádně krvavé scény. Hlavně začátek! To jsem skákal metr dvacet štěstím, protože puzzle z rozsekaných lidí to je prostě moje! Navíc dobré obsazení. Přemýšlím, jak je možné, aby byl někdo tak charismatický jako je Gabriel Byrne, ten si snad někde kupuje charisma jinak to není možné. Zbytek herecké "posádky" byl také dobrý, co se sympatií a hereckého výkonu týče. Hodně mně zaujala hudba od pro mně zcela neznámého Johnna Friggella. A samozřejmně za zmínku stojí i stopáž. Žádná nudná místa, žádné chození okolo horké kaše. Hned se jde na věc a hned v prvních minutách máme znát výtečnou atmosféru, kterou si snímek drží 83 minut (bez závěrečných titulků). Horor jak má být a já si jdu teď někam sehnat 13 duchů od Steva Becka, jelikož se zdá, že on to s duchy umí. (14.03.2009)

Už dlouho jsem neviděl tak nehororový horor. Největším trapasem Lodi duchů je, že se během filmu dočkáte (pokud si dobře pamatuju) pouze tří duchů ;-) Navíc se kamsi vytratila jakákoli atmosféra, děšení a lekačky. Film se až nechutně drží zaběhnutých klišé a závěrečná pointa je doslova pitomá. Jestli jste nikdy neviděli poetické (téměř až nádherné) hororové finále, tak je najdete právě zde. Pozitivní věcí jsou snad jen zdařile zrezivělé interiéry a exteriéry lodi a úvodní scéna filmu (docela "ble"). Snad to za tu jednu hvězdičku stojí. (30.10.2003)