Smršť nad Pacifikom

"V tomdletom máme rozdáno na betla, ale zvládl sem i horší kousky" říka hlavní hrdina filmu a nejde než nesouhlasit. Demence scénáře a doprovodné VGA efekty dělají z filmu obskurní podívanou céčkového střihu, plnou zbabraných klišé, při kterých se ovšem náramně pobavíte. Když už scénárista nevěděl kudy kam, tak začal vršit problémy, které musí hlavní hrdina vyřešit, aby měl film aspoň 80min. Prodlužování přístávací dráhy na atolu pomocí semtexu minutu před přistáním patří k nejpovedenějšímu. (12.04.2007)

Sranda film, který se jinak ani hodnotit nedá. Musí se k němu přistupovat s jasným cílem, že jdeme spíš do parodie než do seriózního filmu, i když se tak po celou dobu tváří. Wynorsky zase řádil a jeho rukopis jde jasně vidět. Film je plný rádoby drsných hlášek a žánrových klišé, kterým se prostě u takových filmů nevyhneme. Doporučuji jenom pro skalní fanoušky podobných filmů. (05.09.2012)

Druhý nejlepší film od Jima Wynorskiho, který nejen poučí, ale má dokonce i léčebné účinky. Úvodní nouzové přistání, kdy křídlo letadla nejprve bez problémů přepůlí ohromný železný stožár vysokého napětí, posléze, bez zjevného poškození, tímto křídlem ještě pozuráží asi deset dřevěných telekomunikačních sloupů podél silnice, je prostě geniální. Dále, mohutná přestřelka na palubě dopravního Boeingu mě poučila ve dvou dalších oblastech. Za prvé, že zásobníky libovolných střelných zbraní jsou prakticky bezedné. A za druhé, že pověsti o tom, že střelba uvnitř letadla může přivodit jeho zřícení, jsou pouze babské tlachy. Závěr tohoto povedeného filmu, kdy Boeing 747 po tom, co mu dojde palivo, pohodlně přistane a nezabrání mu v tom dokonce ani silný hurikán, natož nezpevněná přistávací dráha, zcela vyléčil moji fóbii z létání, která byla opravdu nesmyslná. Díky Jime, 100 %. (19.10.2012)

Tak si můžu zaškrtnout další Wynorského film. A zase jsem totálně unešen. Wynorski co ztrácí na příběhu či efektech, či lepších postavách, tak to zachraňuje zábavností(samozřejmě i hloupostí) naneštěstí si to sám Wynorski sám uvědumuje takže čím více hlášek či blbých scén do filmu dá tím jsem spokojenější. Příběh sice je blbej, ale prostě to neuvěřitelně baví, Sabato a Paré hrají přirozeně, efekty jsou slabé, ale člověk je prostě maximálně spokojen, a přijde mi celkem srandovní jak tenhle režisér začínal na atmosférické pecce Haunting of Morella a vyvinul se až sem, ale já jsem zato rád. (04.06.2011)

Kam zas jdete? vyrazim na lov a kolik vam zbylo naboju? jeste sest ale jich je jenom pet neuskodi kdyz usetrime! dalsi typicky wynorskiho projekt za ucasti pornoherce Antonia Sabata Juniora kdyz prekousnete ten zacatek a to pristani z digitalnim letadlem je to zetko tak co by kdo cekal naskoci uvodni titulky ala Wynorski s luxusni rytmickou hudbickou Neala Acreho ktera se mi fakt libila prichazi celkem v pohode likvidace puvodni posadky letadla a samotnej unos s neschopnyma teroristama strileni v letadle sem a tam a jednim stupidnejsim dialogem nez druhym nejvetsi slabinou filmu je druha pulka ve chvili kdy pornoherec Sabato Junior zlikviduje unosce nejrychlejsim tempem co sem snad v historii videl si asi tvurci uvedomili ze sou teprve v 50 minute filmu a o necem musi bejt ten zbytek tam to nastesti zachrani Pare ktery je tradicne v poho takze dam klasicky hodnoceni a to by nebylo aby to neskoncilo nakou uplno priblblou hlaskou vitejte na atolu neptun cili svatebnich cest do tichomori (14.12.2011)