Recenzie (1)
Psychologický horor vyprávěný spíše náznaky a symbolismem, než explicitním vyjadřováním. Divák je totiž stejně jako postava lékaře vystaven tajemné konfrontaci dvou osob, o nichž neví zhola nic. Mladý muž, tvrdící, že se jmenuje Michael, přiběhne do opuštěného nemocničního sídla, kde žádá o útočiště. Jen pár vteřin před tím jsme byli svědky jeho běhu zpustošenou krajinou, zdá se, že utíká před mužem v černém plášti. Motivace postav jsou neznámé, ale postupně se dostávají na povrch. Nicméně nakolik jsou věrohodné, když nám je objasňují právě ony dvě postavy? Đorđe Kadijević zde vytváří atmosféru pomocí malé informovanosti diváka, který sice přeje bezpečí postavě Michaela (protože se k ní váže více sympatií, než k tajemnému muži venku), ale není si jistý, zda se opravdu nejedná jen o psychicky narušeného jedince. Trpký závěr snímku není divácky příliš přívětivý, neboť nepřináší „vítězství“ ani jedné strany a spolu s opakujícími se motivy houpacího křesla a rozlomeného stromu působí tajemně jako bezúsměvný obličej muže v černém, jenž si ováží Michaelovu tělesnou schránku. Ani on tak nepřináší pevné body, o které by se mohl divák opřít a nechává tak naplno pracovat jeho fantazii. ()